ELMER - software pro elektrotechniky, projektanty a revizní techniky

 

  ELMER software ®
  Úvod English


  Nabídka softwaru
 SchémataCAD
 EL-Revize
 EL-Spotřebiče
 EL-Testy


  Ke stažení zdarma
 Demoverze
 Prohlížeč CAD výkresů
 (otevře i formát DWG a DXF)
 i pro Android tablety, mobily
 Prohlížeč EL-REVIZE


  Ceník a jak objednat?
 Ceník softwaru
 Jak objednat?
 (na Slovensko)


  Pro stávající uživatele
 Aktualizace ke stažení
 Doplňky ke stažení
 Poslat dotaz


  Kontakt
ELMER software s.r.o.
Pavlická 123/4
155 21 Praha 5 - Sobín

IČ: 25746987  (mapa)

autor softwaru:
Ing. Jiří Meisner



tel: (+420)220981202
mobil: (+420)603413864
email: elmer@elmer.cz
Internet: www.elmer.cz

aktualizace: 5.4.2017

Manuál pro software SchémataCAD

(verze 16.1, říjen 2016)

 

ÚVOD - Princip funkce programu SchémataCAD

Program SchémataCAD je určen pro technické kreslení na počítači. Svojí orientací je určen zejména pro kreslení elektrotechnických schémat v silnoproudé elektrotechnice, například jednopólových, liniových nebo situačních schémat nebo výkresů technických zařízení budov (TZB). Program podstatně usnadňuje jinak rutinní práci při tvorbě výkresové dokumentace.

Jednoduché ovládání

Program je určen pro uživatele s běžnými znalosti práce na počítači. Ovládání programu je jednoduché, intuitivní, aby program mohl používat i takový uživatel, který zvládá základy ovládání počítače a MS WINDOWS. Oproti jiným programům (např. AutoCAD) vyniká program SchémataCAD jednoduchostí ovládání a rychlostí zvládnutí práce s programem. Program není náročný na výkon počítače, ani na zkušenosti uživatele. Pro práci není nutné speciální nastavení počítače. Program nepotřebuje pro svoji funkci jiný software (např. AutoCAD) a při instalaci se včlení do prostředí MS WINDOWS.
 

Princip vektorové grafiky

Program SchémataCAD je program pro kreslení na počítači (grafický program), pracující na principu vektorové grafiky. To znamená, že s grafickými prvky na výkresu lze samostatně manipulovat – přemísťovat, otáčet, měnit vlastnosti, jako je vzhled a barva. Libovolnou část výkresu lze upravovat nezávisle na zbytku výkresu. Důležitou výhodou programu SchémataCAD je možnost vytváření skupin prvků – bloků (součástek), které lze odděleně upravovat.
 

Jak rychle vytvořit výkres

Urychlení tvorby výkresu při práci s programem SchémataCAD zejména spočívá v sestavení výkresu z již hotových částí. Proto program pro návrh schémat nabízí již nakreslené knihovny značek nebo možnost načtení výkresu z jiných aplikací nebo ze skeneru. Program SchémataCAD umožňuje jednoduchou práci s knihovnami bloků (součástek). Součástí programu jsou předem připravené knihovny prvků a ukázkové výkresy, která lze použít jako předlohu pro vlastní výkres. Ukázkové výkresy nabízejí příklady jednopólového zapojení rozvaděče, liniového schématu, domovního rozvodu, situačního rozvodu, atd. Důležitá vlastnost, která výrazně rozšiřuje možnosti programu je možnost načtení obrázků a výkresů z jiných programů nebo ze skeneru.
 

Největší výhody oproti jiným programům pro kreslení

Oproti jiným programům na českém trhu nabízí SchémataCAD atraktivní alternativu (např. k nadstavbám softwaru AutoCAD) za příznivou cenu a s potřebným výběrem možností a funkcí a přitom s minimálními požadavky na použitý hardware a operační systém (pracuje ve všech verzích MS WINDOWS). Program SchémataCAD vyniká jednoduchým a promyšleným ovládáním se zřetelem na uživatele počítače, který má teprve základní znalosti systému Windows. Další příjemnou výhodou programu SchémataCAD je rychlé překreslování obrazovky a okamžitá odezva i při manipulaci se složitějšími grafickými prvky.

Pro české uživatele je rovněž přínosem skutečnost, že mohou očekávat podporu přímo u autora software a také můžou připomínkami přispět k rozvoji programu.
 

Jak vytvořit výkres ?

Po spuštění programu se zobrazí nový výkres v okně. Toto okno představuje pohled na kreslicí plochu. Výkres se skládá z grafických prvků. Důležitý grafický prvek je blok (součástka). Bloky lze ve výkresu propojovat. Bloky lze do výkresu přenést z knihoven bloků dodaných k programu. Každý blok lze upravit. Bloky mají svůj název, popis, hodnotou. Dále lze každý blok podle potřeby otočit, případně změnit její velikost. Bloky (součástky) lze navzájem propojovat - vytvářet síť spojů. Takto vytvořené spoje ze přesouvat samostatně nebo můžou být napevno spojeny s bloky (součástkami).

Kromě bloků lze do výkresu vkládat i jiné grafické prvky. Tyto prvky můžete pomocí myši přesouvat po obrazovce, měnit jejich velikost, barvu a otáčet je. Samozřejmě lze libovolný prvek zkopírovat a vkládat i do jiného výkresu.

Nejrychlejší vytvoření výkresu spočívá v sestavení z připravených částí. Proto program obsahuje celé knihovny bloků, ale i příklady ukázkových výkresů.Tři základní možnosti, jak začít kreslit nový výkres:

  • Kreslení nového výkresu s výběrem připravených bloků (součástek) z knihoven
  • Naskenování papírové předlohy výkresu a následná tzv. vektorizace a zakreslování do tohoto podkladu
  • Otevření již nakresleného výkresu z jiné aplikace ve formátu DWG nebo DXF (např. půdorysu ze softwaru AutoCAD)

 

Postup vytváření výkresu:

  • KNIHOVNY PRVKŮ – VÝBĚR POUŽITÝCH BLOKŮ (SOUČÁSTEK)- v knihovně značek vyberte bloky, které přenesete do nového výkresu. Efektivnější je přenesení bloků, ale i přímo celých částí z již nakreslených výkresů.
  • ROZMÍSŤOVÁNÍ BLOKŮ (SOUČÁSTEK) NA PLOŠE VÝKRESU - S výhodou použijete pomocnou mřížku, která pomáhá automaticky zarovnávat bloky. Bloky můžete přesunovat, kopírovat, otáčet nebo provádět jiné editační úpravy.
  • VYTVÁŘENÍ VLASTNÍCH ZNAČEK A VKLÁDÁNÍ GRAFICKÝCH PRVKŮ - Jednoduše lze vytvořit vlastní značku nebo vkládat do výkresu grafické prvky (např. čára, obdélník, křivka, kružnice)
  • PROPOJOVÁNÍ BLOKŮ (SOUČÁSTEK) - Libovolné dva bloky můžete propojit spojem, který automaticky spojí bloky s ohledem na umístění vstupů na bloku.
  • POPIS BLOKŮ (SOUČÁSTEK) - Ve výkresu můžete rozmístit libovolné texty nebo použít funkcí popisu bloků. Lze použít automatického přepočítání indexů bloků.
  • SEZNAM POUŽITÝCH BLOKŮ (SOUČÁSTEK) - Pro vytvořený výkres je možné sestavit seznam použitých bloků – kusovník. Ve výpisu je zobrazen název použitých bloků, popis, hodnota a počet. Výpis lze použít k dalšímu zpracování - například do rozpisu.
  • TISK A VÝPISY - Tisk vlastního výkresu a export seznamu použitých bloků. Také lze sestavit seznam spojů.
 

Knihovny bloků (součástek)

Významnou předností programu SchémataCAD je, že obsahuje předem nakreslené schematické značky a bloky. Výhodou je také snadná práce s knihovnou bloků. K programu je dodaná knihovna bloků, která obsahuje 1200 obecných značek a dále i velké množství bloků od konkrétních výrobců. Z knihovny lze bloky (součástky) vybírat a vkládat do výkresu.
 

VÝBĚR KNIHOVEN - JAK OTEVŘÍT KNIHOVNU ?

Seznam knihoven otevřete volbou "Soubor - seznam knihoven", stiskem klávesy F2 nebo pomocí příslušné ikony na horním panelu nástrojů.

Obrázek: - Příklad seznamu knihoven

 

seznamu knihoven jsou po prvním otevření nabídnuty jednotlivé knihovny následujícím symbolem:

V případě, že je vybrána příslušná knihovna a stisknete klávesu ENTER, MEZERNÍK nebo stisknete levé tlačítko myši, otevřete se odpovídající knihovna, která bude zobrazena symbolem:

Jestliže je požadovaná knihovna otevřená a obsahuje-li bloky, zobrazí se seznam bloků (přehledně členěných do větví). Například:

Bloky (součástky) lze vybírat a vkládat do výkresu. Pro výběr je vhodný postup pomocí myši - metodou "přetažením pomocí myší” lze přenést do výkresu blok. Nebo je možné použít funkce Zkopírování do schránky.

Výše uvedené členění bloků a knihoven lze charakterizovat jako strom - tzn. Hlavní (kořenové knihovny) obsahují větve nebo jednotlivé bloky (součástky). Takzvané Kořenové knihovny reprezentují podadresáře uložené v adresáři KNIHOVNY.

V případě, že chcete přidat blok (součástku) nebo vytvořit novou větev do právě zvolené knihovny použijte funkci z nabídky ”Knihovny”.

Dialogové okno s parametry bloku (součástky) lze otevřít volbou “Upravit-Parametry”, nebo stiskem klávesy ENTER, MEZERNÍK nebo dvojím stiskem levého tlačítka myši. Zobrazí se parametry bloku. Blíže k této funkci viz kapitola Bloky (součástky) ve výkresu.

 

Funkce pro úpravu knihoven

Seznam knihoven nabízí kromě základních funkcí také některé speciální funkce pro práci s hlavními knihovnami. Právě otevřenou a aktivní knihovnu lze otevřít v odděleném okně, přejmenovat, přidat novou, nebo ubrat. Tyto funkce jsou přístupné z nabídky ”Knihovny”. (Upozornění: Některé volby menu "Knihovny" jsou přístupné pouze v případě, že je aktivováno a vybráno okno seznamu knihoven).

 

Otevřít knihovnu v odděleném okně

Menu: Pohled | Přidat pohled

Funkce otevře knihovnu v odděleném okně vybranou knihovnu. Tato volba je vhodná v případě, že budete pracovat pouze s vybranou knihovnou. Místo okna všech knihoven, ve kterém jsou obsaženy všechny knihovny. lze pracovat pouze s jedním oknem.

Poznámka: Volba je přístupná pouze v případě, že je aktivováno a vybráno okno seznamu knihoven.

 

Přidat knihovnu

Menu: Knihovny | Přidat knihovnu

Funkce přidá novou, prázdnou knihovnu, která bude přidána do seznamu knihoven setříděně podle abecedy. Zřejmě nejčastější použití bude přidání knihovny obsahují uživatelem vytvořené bloky (součástky). Nejjednodušší vytvoření takovéto knihovny může spočívat v pouhém překopírování již vytvořených, často používaných bloků z jiných knihoven. Potom místo hledání jednotlivých bloků z různých knihoven urychlí práci otevření a výběr z jedné takto vytvořené knihovny.

 

Přidat nový blok (součástku)

Menu: Knihovny | Nový | Přidat blok

Funkce pro přidání bloku je přístupná z nabídky ”Blok”. Po zvolení této funkce se vloží nová, prázdný blok na aktuální místo do knihovny. Zobrazí se dialogové okno parametrů bloku. Také je přístupná volba "Editovat blok", kterou lze přímo volbou otevřít okno s detailem bloku. V případě, že je vybrán řádek, označující větev, přidá se nový blok do této větve, jinak se přidá za poslední blok v aktuální větvi stromu bloků.

 

Přidat podknihovnu (větev)

Menu: Knihovny | Nový | Přidat podknihovnu

Funkce pro přidání podknihovny (větve) je přístupná z nabídky ”Blok”. Po zvolení této funkce se přidá nová větev do stromu, který reprezentuje umístění bloků v knihovně.

 

Posunout nahoru, dolů nebo o úroveň výše

Menu: Knihovny | Posunout | Posunout nahoru / Posunout dolů / Přesunout o úroveň výše

Funkce v nabídce ”Blok” - ”Posunout nahoru” a ”Posunout dolů” posunou vybraný blok nebo větev - zamění pořadí v seznamu. Například často požívané bloky je vhodné umístit na začátek seznamu.

 

Zobrazovat knihovny

Menu: Knihovny | Zobrazovat knihovny

Zobrazí nebo skryje okno knihoven.

 

Zobrazovat detail bloku

Menu: Knihovny | Zobrazovat detail bloku

Zobrazí nebo skryje okno detailu. Okno je vlevo od výkresů, detail je pod seznamem bloků.

 

Připojit nebo uložit jako archív (soubor *.kni)

Menu: Knihovny | Podknihovna | Uložit jako archív

Menu: Knihovny | Připojit archív

Funkce načtení nebo uložení souboru archívu knihovny (soubor *.kni). V tomto souboru může být uložena celá struktura podadresářů knihoven, včetně všech bloků. Přídavné soubory bloků a značek (*kni) jsou zdarma ke stažení na www.elmer.cz.

 

Setřídit

Menu: Knihovny | Podknihovna | Setřídit

Funkce setřídí bloky (v aktuální větvi) vzestupně podle abecedy. Volitelně je možné i zvolit, jestli se mají třídit bloky v podadresářích.

 

Zkrátit názvy

Menu: Knihovny | Podknihovna | Zkrátit názvy

Funkce zkrátí názvy souborů (v aktuální větvi) na zvolenou maximální délku.Smysl této funkce je pouze v případě problémů s délkou souborů. Totiž v operačním systému MS WINDOWS je omezení maximální délky plné cesty k souboru na 255 znaků. Přiklad takovéto plné cesty k souboru délky 52 znaků je: C:\SchémataCAD\Knihovny\zásuvky\3-pólová_zásuvka.sch

 

Nahrát náhledy do DWG

Menu: Knihovny | Blok: Nahrát náhled do DWG

Menu: Knihovny | Podknihovna | Nahrát náhledy do DWG

Funkce nahraje náhled na výkres do DWG souboru. Smysl této funkce je pro přehlednější procházení bloků v knihovnách, protože se tento náhled zobrazuje (vlevo od názvu bloku a v okně "Detail").

 

Vložit bloky odděleně

Menu: Knihovny | Vložit bloky odděleně

Funkce pro vložení bloků odděleně určena pro hromadné vložení zkopírovaných bloků ze schránky (úschovna, clipboard). Například, když je ve schránce zkopírovaný celý výkres s více bloky, tak se touto funkcí tyto zkopírované bloky vloží odděleně do knihovny.

 

Vyhledat a odstranit duplicitní bloky

Menu: Knihovny | Vyhledat a odstranit duplicitní bloky

Funkce vyhledá a odstraní duplicitní (nadbytečné) bloky v knihovnách. Příklad použití této funkce je, když se nainstalují nové knihovny značek, které kromě doplněných značek hlavně obsahují již dříve nainstalované značky. V takovémto případě tato funkce z nově přidaných knihoven odstraní již dříve nainstalované (a tím pádem duplicitní) značky a ponechá jen nově přidané značky.

 

Znovu nainstalovat knihovny značek

Menu: Knihovny | Znovu nainstalovat knihovny značek

Funkce nainstaluje všechny knihovny značek znovu, přičemž nejsou instalovány již dříve nainstalované značky, ale jen chybějící.

 

Načíst strukturu adresářů

Menu: Knihovny | Načíst strukturu adresářů

Funkce znovu načte strukturu všech adresářů a podadresářů souborů knihoven.

 

Kopírovat včetně hladin

Menu: Knihovny | Při vložení do výkresu | Kopírovat včetně hladin

Volba pro přenášení bloků do výkresu. V případě, že je volba aktivní, tak budou zkopírovány i hladiny, jinak bude blok vložen do aktuální hladiny.

 

Kopírovat včetně barev

Menu: Knihovny | Při vložení do výkresu | Kopírovat včetně barev

Volba pro přenášení bloků do výkresu. V případě, že je volba aktivní, tak budou zkopírovány i barvy, jinak bude vložený blok pouze černý.

 

Povolit přesouvání myší v jednom okně

Menu: Knihovny | Povolit přesouvání myší v jednom okně

V případě že je povolené přesouvání myší v jednom okně, tak je možné velmi rychle přeuspořádat knihovny. Ale pozor, v takovémto případě je potřeba velmi opatrně pracovat s ukazatelem myši. Proto pro běžnou práci je vhodné tuto funkci vypnout.

 

Otevřít složku v průzkumníku

Menu: Knihovny | Otevřít složku v průzkumníku

Zavolá se průzkumník MS Windows, který obrazí obsah adresáře aktuální větve knihovny.

 


Bloky (součástky) ve výkresu

Výkres se skládá z grafických prvků. Důležité postavení má grafický prvek typu “blok” (součástka), která reprezentuje skupinu prvků. Blok sám o sobě nemá žádnou grafickou podobu, ale sdružuje v sobě grafické prvky, které vykresluje. Blok se může skládat z grafických prvků a také i z dalších bloků, které se opět skládají z dalších prvků. Důležitou vlastností bloků je, že je-li ten samý blok vícekrát na výkrese, tak lze kdykoliv hromadně zaměnit bloky za jiné funkcí "Nahrazování".

Nový blok (součástku) vložíte do výkresu editačním nástrojem pro kreslení. nebo použít funkci “Blok z prvků”. Naopak blok lze rozložit na prvky.

V programu SchémataCAD lze upravit (editovat) libovolný blok. Můžete upravit bloky již nadefinované v knihovnách nebo přidat nový blok do knihovny nebo přímo do výkresu. K editaci bloku se detail bloku otevře k editaci v odděleném okně.

Užitečnou funkcí při editaci bloku je nastavení vodorovné nebo svislé osy, a následné vycentrování podle vodorovné nebo svislé osy.

 

Editovat blok (součástku)

Menu: Blok | Editovat blok

Funkcí "Editovat blok" lze otevřít okno s detailem bloku. Při ukládání tohoto detailu se kontroluje jestli blok na výkresu vícekrát. V takovémto případě se nabídne přepsání buďto jednoto editovaného bloku anebo všech stejně vypadajících bloků.

 

Vytvořit blok (součástku) z prvků

Menu: Blok | Blok z prvků

Z vybraných prvků bude vytvořena nový blok. Je to opačná funkce k funkci Rozložit blok na prvky. Program SchémataCAD umožňuje sloučit více prvků do jednoho bloku, takže se budou chovat jako jeden prvek. Máte-li například přesně umístěno u sebe více prvků a často s nimi jako s celkem manipulujete, sdružte je do bloku. Ušetříte spoustu času při neustálém vybírání prvků.

Sdružování prvků do bloku je velmi jednoduché. Vyberte jeden a více prvků a zvolte příslušnou funkci. Prvky jsou sdruženy do bloku. Blok se pak chová jako jeden prvek, takže když například potřebujete přesunout prvky, které jsou sdruženy do bloku, stačí klepnout na jeden z nich a táhnout myší. Takto můžete sdružovat bloky s dalšími prvky nebo bloky navzájem.

 

Rozložit na prvky

Menu: Blok | Rozložit na prvky

Funkce rozložení na prvky rozloží:

  • blok - Touto volbou rozložíte skupinu prvků na jednotlivé prvky, ze kterých byla složena. Pokud jsou místo jednotlivých prvků sdruženy skupiny prvků, zůstanou po použití této funkce jako bloky. Rozložení bloku nezmění vhled na výkrese, ale při rozložení se ztratí vlastnosti bloku jako je její název, nastavení os, popis a hodnota.
  • obrázek EMF (meta soubor WINDOWS) - Z obrázku typu EMF lze příkazem ”Blok-rozložit” vytvořit blok, ve které jsou obsaženy grafické prvky, které tvoří obrázek. Tento blok lze stejným příkazem dále rozložit až na samotné grafické prvky. Obrázek EMF je vektorový obrázek. Při jeho rozložení se vytvoří blok, který v sobě obsahuje rozložené prvky. Prvky můžou být čáry, křivky, polygony apod. Je potřeba upozornit, že můžou určité prvky při rozložení chybět, jako jsou některé křivky.
  • obrázek BMP (bitová mapa, rastrový obrázek) – viz kapitola “Vektorizace”.
  • Zeď, obdélník, polygon, elipsa – se rozloží na čáry a křivky
  • Vzdálenost se rozloží na text
  • text se rozloží na křivky

 

Seskupení bloků (součástek)

Menu: Blok | Skupina bloků

Bloky lze seskupit do jedné skupiny. Příkladem je cívka stykače spolu s kontakty. Hlavní výhoda je, že se takto spojené bloky kopírují najednou.

Příklad jak vytvořit odkaz na blok, kde se nachází:

  • Napřed je potřeba bloku (součástce) přiřadit jednoznačné číslo skupiny, např. takto: Pro stanovení nového čísla skupiny je vhodná funkce "Odhadnout číslo".
  • Dále je potřeba vytvořit druhý blok se stejným číslem skupiny, ve kterém bude například tento text: [/<#stránka:název>\], sektor [/<#sektor>\] dlaždice [/<#dlaždice:x>\],[/<#dlaždice:y>\]
  • Také tomuto druhému bloku je potřeba přiřadit stejné číslo skupiny:
  • Pokud bude potřebné blok odpojit od druhého bloku, tak stačí zadat 0 (nulu) jako číslo skupiny.

 

Označování a nahrazování bloků (součástek)

Menu: Blok | Označení bloků

Označit bloky je potřebné pro následné nahrazení. Příklad použití: Na výkresu je opakovaně stejná značka. Tuto značku lze najít a označit funkcí “Označit filtrem”. Následně lze nahradit tuto značku za jinou funkcí “Zaměnit”.

Funkce pro označení:

  • Označit vybrané bloky
  • Odstranit označení u vybraných bloků
  • Zaměnit označení u vybraných bloků
  • Zrušit označení (na celém výkresu bude zrušeno označení)
  • Vybrat označené
  • Označit filtrem – funkce pro hledání a označování bloků podle stejných parametrů (vzhledu, názvu, atd.) jako právě označený blok

Na označené bloky je funkci Zaměnit - Označené značky budou zaměněny. Pro tuto funkci je třeba vybrat právě jeden blok, která má ty požadované vlastnosti, které chcete zaměnit. Lze zvolit, co se má zaměnit na označených blocích.

 

Najít blok v knihovně

Menu: Blok | Najít blok v knihovně

Funkce se pokusí najít právě označený blok v knihovně. Hledání je možné kdykoliv přerušit. Při hledání se porovnává pouze grafický vzhled bloku, je ignorován název i popis.

 


Spojování bloků (součástek) - použití spojů ve výkresu

Jednou z funkcí, která značně zjednodušuje tvorbu elektrotechnického schématu, je možnost definování spojů mezi bloky (součástkami). Použití spojů umožňuje pohodlný a přehledný návrh schématu. Cesta spoje může být určena automaticky - vedení spoje mezi bloky (součástkami) se řídí vzájemnou orientací spojených vstupů bloků. Při posunutí bloku, která je s ostatními propojena, sledují spoje automaticky změnu umístění bloku.

Libovolné dva vstupy (i na jednom bloku) lze propojit. U každého spoje lze zvolit styl spoje. Při posunutí bloku, ke kterému je připojen spoj, sleduje spoj automaticky změnu pozice bloku. Upozornění: Spoje z bloku vycházejí ze vstupů. Nemá-li blok žádný vstup, nelze tento blok připojit. Propojit bloky navzájem lze editačním nástrojem pro propojování bloků (součástek),

 


Grafické prvky ve výkresu

Z grafických prvků se skládá výkres. Program obsahuje funkce (editační nástroje) pro kreslení nových prvků do výkresu. Prvky lze nakreslit (nebo vložit) do výkresu volbou nástroje pro kreslení z horní lišty nebo z nabídky po stisknutí pravého tlačítka myši. Nakreslené prvky můžete sdružit do bloku.

Prvky lze rozdělit do několika kategorií:

  • Čárové prvky:- úsečka, lomená úsečka, neuzavřená křivka, spoj. U těchto prvků můžete měnit typ a šířku čáry a barvu.
  • Plošné prvky: obdélník, elipsa, zeď, polygon a uzavřená křivka. Kromě typu čáry a barvy čáry, která je ohraničuje, můžete volit typ a barvu výplně. Nebo můžou být průhledné.
  • text
  • blok (součástka) - blok v sobě sdružuje další prvky.
  • Vstup – ve výkrese neviditelný prvek s popisem (ten může být viditelný) slouží pouze pro připojení spoje k bloku (součástce).
  • Vzdálenost
  • Zeď
  • Výřez

Dále lze prvky rozdělit na viditelné (s grafickou podobou) a neviditelné (bez grafické podoby):

  • Viditelné prvky (s grafickou podobou): Úsečka, oblouk, křivka, polygon, elipsa, kružnice, text, zeď, spoj, vstup, vzdálenost, obrázek BMP a EMF
  • Neviditelné prvky (bez grafické podoby): blok, výřez

 

Charakteristika grafických prvků:

  • Úsečka (čára)
    Úsečka je definována dvěma body, počátečním a koncovým bodem. Dále je úsečka definována šířkou, barvou a typem čáry. Úsečku nakreslíte editačním nástrojem pro kreslení.
  • Oblouk
    oblouk je část kružnice, definována třemi body: počátečním, prostředním a koncovým bodem.
  • Obecný oblouk
    Beziérova křivka je definována čtyřmi body: Počátek, konec a řídící body. Křivku nakreslíte editačním nástrojem pro kreslení. Při kreslení nové křivky vykreslíte elipsovitý oblouk. Uchopením za koncové nebo řídící body lze různě měnit tvar křivky.
  • Lomená čára
    více úseček spojených za sebou
  • Křivka (spline)
    více beziérových křivek spojených za sebou
  • Pravidelný polygon (n-úhelník)
    Příkladem pravidelného polygonu je rovnostranný trojúhelník nebo čtverec.
  • Obdélník
    Pravoúhelník je obecné označení pro čtverce a obdélníky. Pravoúhelník je definovaný levým, pravým, horním a spodním okrajem. Volitelně může mít i zaoblené rohy. Pravoúhelník nakreslíte editačním nástrojem pro kreslení.
  • Elipsa nebo kružnice
    Elipsa je definována svým středem a poloměry ve vodorovném a svislém směru. Jsou-li shodné oba poloměry, je výsledný tvar kružnice. Elipsu nakreslíte editačním nástrojem pro kreslení.
  • Polygon
    Polygon je definován svými propojenými vrcholy. Polygon může být uzavřen. V takovém případě může být vyplněn. Vrcholy polygonu mohou být zaoblené. Lze zvolit poloměr zaoblení. Tato jednoduchá a unikátní funkce umožňuje jasně definovaným způsobem kreslit různé oblouky. Použití například při kreslení dráhy potrubí. Polygon nakreslíte editačním nástrojem pro kreslení.


  • Zeď
    Zeď je podobně jako úsečka je definována dvěma body, počátečním a koncovým bodem. Tyto body podle nastavení zdi orientovány na osu zdi nebo na levou či pravou stranu zdi. Další důležitý parametr styl zdi, který zahrnuje šířku zdi a typ čáry a výplně. Zdi se můžou na sebe automaticky napojovat, a to v takovém případě, nakreslíte-li překřížení dvou zdí, napojíte-li jejich konce, nebo když nakreslíte dvě zdi do tvaru písmene T. Když nakreslíte zdi přes sebe, tak se zeď částečně smaže – takto nakreslíte otvor ve zdi. Novou zeď nakreslíte editačním nástrojem pro kreslení.
  • Blok (součástka)
    Nový blok vložíte do výkresu editačním nástrojem pro kreslení. Také viz kapitola “BLOKY”. Další možností jak vytvořit nový blok je použití funkce “Blok z prvků“.
  • Text
    Text vložíte do výkresu editačním nástrojem pro kreslení. Také viz kapitola “Text ve výkresu”.
  • Spoj
    Spoj má minimálně počátečný a koncový bod. Tyto body můžou být spojeny s bloky (součástkami), které mají vstupy. V případě, že je spoj oboustranně spojený s bloky (součástkami), a je-li v parametrech spoje zaškrtnutá volba ”Automatický spoj”, bude dráha spoje automaticky vygenerována v závislosti na vzájemném natočení vstupů. Vzhled spoje je určený jeho stylem.
  • Vstup
    Vstup, umístěný v detailu bloku (součástky), určuje místo odkud může být veden spoj z bloku. Vstup obsahuje směr, pod kterým má být přiveden spoj do bloku (součástky). Vstup může být pojmenován textovým popisem, který lze i zobrazit na výkresu.
  • Vzdálenost
    Vzdálenost zobrazuje vzdálenost mezi dvěma body. Lze nadefinovat text, který se bude zobrazovat před a za údajem o délce (např. X=10.0mm). Počet desetinných míst údaje o délce se volí v parametrech výkresu.Vzdálenost může mít i vzhled čáry, např. oboustranná šipka.
  • Výřez
    Zobrazuje pohled z jedné do jiné části výkresu. Takovéto zobrazení je možné pouze v případě, že je v jednom souboru najednou více výkresů anebo když je k výkresu připojen výkres z jiného souboru jako takzvaná "externí reference".
  • Bitmapový (rastrový) obrázek
    Rastrový obrázek je definován svým počátečním bodem (vlevo nahoře) a velikostí – buďto v absolutních hodnotách nebo v DPI rozlišení - bodů (pixelů) na jeden palec (25,4mm). Rastrový obrázek lze otáčet i překlápět. Do výkresu lze obrázek vložit funkci “vložit obrázek” nebo zkopírováním z jiné aplikace pomocí schránky. Rastrový obrázek lze rozložit - vektorizovat - blíže viz kapitola “Vektorizace”.
      
  • vektorový obrázek EMF (clipart)
    EMF obrázek je definován svým počátečním bodem (vlevo nahoře) a velikostí. Obrázek lze otáčet i překlápět. Do výkresu lze obrázek vložit funkci “vložit obrázek” nebo zkopírováním z jiné aplikace pomocí schránky. EMF obrázek lze rozložit na prvky.

 

Prvky se buďto kreslí, zadáním počátečního a koncového bodu:

Menu: Upravit | Kreslit

V takovémto případě program vyzve k zadání prvního bodu na výkresu (bod lze zadat myší nebo následně i číselnou hodnotou z klávesnice). Poté zadejte druhý bod, který je možné opět zadat myší nebo číselnou hodnotou přes klávenici.

 

nebo vkládají podle bodu vložení:

Menu: Upravit | Vložit

V takovémto případě ukažte myší na místo kam chcete prvek vložit.

 

Změna vlastností vybraných prvků

Najednou lze měnit i všechny vlastností vybraných prvků.

 

Parametry grafických prvků

Menu: Upravit | Parametry

Menu: Upravit | Parametry v lokálním okně

Je-li vybrán jeden nebo více prvků, tak v nabídce "Upravit - Parametry" se ve vlastnostech prvků nabídnou možnosti prvku, při vícenásobném výběru se nabídnou možnosti společné pro všechny vybrané prvky.

Styl čáry lze volit z nabídky stylů čar nebo ho lze definovat těmito volbami:

  • šířka čáry
  • typ čáry (žádná, plná, čárkovaná, čerchovaná, tečkovaná, atd...)
  • barva čáry (tip: Jestliže zvolíte bílou barvu, tak bude sice čára na bílém pozadí neviditelná, ale vhodnější je zvolit: typ čáry - žádná)

Výplň a šraf lze volit z nabídky stylů výplní  nebo ho lze definovat těmito volbami:

  • Výplň - Barva - lze zvolit i bez výplně, v takovém případě bude prvek průhledný
  • Barva šrafu
  • Šířka šrafu
  • Zvětšení šrafu

Upozornění: Pro editaci parametrů prvku, musí být požadovaný prvek vybraný. Tlačítko "Zkopírovat do výchozích parametrů" - aktuálně vybraná hodnota bude zapamatována a použije se při tvorbě nových grafických prvků

 

Parametry bloku:

  • Pozice - Pozice osy bloku (počátku souřadnic určeného osami bloku) na výkrese.
  • Natočení - Úhel natočení bloku vůči vodorovné ose
  • Zvětšení bloku - Do vstupního řádku velikosti vyplňte relativní velikost ve vodorovném nebo svislém směru.
  • Zachovat poměr zvětšení – je-li volba zaškrtnutá, bude mít vždy blok při různé velikosti vždy stejný poměr zvětšení ve vodorovném a svislém směru. S výhodou lze tuto volbu použít u elektrotechnických značek, které můžou mít na výkrese vůči sobě různou velikost, ale nesmějí být deformovány.
  • Blok lze zrcadlově překlopit - např. je-li značkou rohové razítko výkresu, nemá smysl toho razítko překlápět, např. bloky obsahující textový popis.
  • Násobek tloušťky čar – Koeficient, který určuje kolikrát je při vykreslování bloku tlustší čáry. Pozn. nulový koeficient způsobí, že je blok zobrazována tenkými čarami, nezávisle na zvětšení.
  • Zobrazovat osy. Je-li volba zaškrtnutá, bude mít blok svůj střed os, podle kterého se určuje pozice bloku ve výkresu. Při manipulaci myší můžete uchopit blok za tento střed.
  • Popis a hodnota - Ve vstupní řádce můžete zadat text, kterým bude blok popsán (viz: Text ve výkresu a popisování bloků (součástek). Popis i hodnotu lze zobrazovat spolu s blokem. Také můžete volit zda-li se má popis nebo hodnota zobrazovat a jakým stylem písma.
  • Kategorie – pro každý blok můžete zvolit kategorii, která je užitečná pro označování bloků, nebo pro výpis použitých bloků (součástek). Pomocí funkce “Označení bloků” je možné označit bloky určité kategorie.
  • Název - V dialogové řádce lze zadat název bloku. Tento název se nikdy nezobrazuje na výkrese, ale slouží pro přehlednou orientaci.
  • Atributy

Poznámka: S výhodou lze použít jméno bloku pro zobrazení názvu vedle obrázku bloku v knihovně. Pojmenování je potřebné pro seznam bloků.

Také viz: Grafické prvky ve výkresu, Text a Blok
 


Text ve výkresu

Text vložíte do výkresu editačním nástrojem pro kreslení. V případě, že je vybraný jen jeden prvek typu "text", můžete v nabídce volbou "Upravit -Parametry" zvolit dialogové okno pro psaní textu a volby písma. Program SchémataCAD umožňuje na libovolné místo vkládat text. U textového prvků můžete volit následující hodnoty:

  • Text - Text může být i víceřádkový.
  • Natočení - Vložený text lze podle potřeby otočit o libovolný úhel.
  • Pozice - levý horní bod umístění textu ve výkresu
  • Styl textu - typ písma textu

Dále lze definovat styl písma:

  • Velikost textu - lze zadat jako libovolné kladné číslo. Toto číslo vyjadřuje skutečnost velikost textu.
  • Písmo - lze volit z písem nabízených systémem MS WINDOWS. Standardně jsou v MS WINDOWS obsaženy minimálně tyto písma: Arial, Courier New nebo Times New Roman
  • Typ písma - písma můžete nastavit typ písma (tučné, kurzíva, tučná kurzíva), dále zda je písmo podtržené či přeškrtnuté.
  • Barva písma a barva pozadí písma

 

Popisování bloků (součástek)

Při tvorbě popisu bloků je možné použít tyto dva postupy:

  • Pomocí textového pole. Ke každému bloku lze přiřadit až osm textových polí. Každé textové pole může obsahovat více položek (např. popis, hodnota, volitelné atributy), které jsou zobrazené pod sebou na jednotlivých řádcích. Každé textové pole může míst vlastní typ písma zvoleného z výběrů stylů písem.

    Obrázek: Příklad voleb jednotlivého textového pole

     

  • Další možnost popisu bloků je pomocí zobrazení volitelných atributů bloku. Jestliže definujete text v detailu bloku, lze jednoduše nastavit automatické zobrazování dalších volitelných atributů bloku. Např. pro zobrazení atributu nazvaného A s hodnotou 10 stačí v detailu nadefinovat text A. Pak po uzavření detailu se místo textu A zobrazí text 10. Je ale potřeba nedefinovat v parametrech bloku atribut A s hodnotou 10. Výhoda tohoto postupu je, že pro každý text je možné nastavit jiný font.

Obrázek: Příklad výběru položek do textového pole

Při poklepání (dvojkliku) na konkrétní položku se otevře editační okno pro editaci jednotlivého popisu, například zde "F2":


Proměnné a křížové reference

Menu: Vložit | Vložit proměnnou

Proměnné můžou výrazně zefektivnit používání softwaru SchémataCAD. Proměnné lze vložit do libovolných textů a software SchémataCAD při vykreslovaní výkresu tyto proměnné automatizovaně přepočítá a převede na jejich finální podobu, například proměnná [/<výkres:měřítko>\] se vykreslí jako 1:1. Níže je tabulka všech proměnných, které software SchémataCAD umí zobrazit. Proměnné mají ohraničení specifickými závorkami [/< a >\]. V případě, že není výraz platný, tak se zobrazí #ERROR# . V případě, že je sice výraz platný, ale reference odkazuje na neexistující blok, tak se zobrazí #REF_ERROR#

Proměnné lze rozdělit na dvě základní skupiny:

  1. proměnné můžou zobrazovat řadu parametrů výkresu, jako je čas, datum, formát výkresu, měřítko, atd....
  2. nebo proměnné můžou zobrazovat parametry prvků, ve kterých jsou nadefinovány. V případě že jsou proměnné uvnitř bloku, tak zobrazují údaje o bloku, ke kterému přísluší.

Jednou z výhod proměnných je jejich využití pro křížové reference. Tyto reference fungují mezi bloky, které jsou ve společné skupině bloků. Příklad skupiny bloků je cívka stykače a její příslušné kontakty - více viz v ukázkových příkladech. Znak křížové reference je # . Před tímto znakem # může ještě být číslo bloku např 2# (ve skupině bloků), na který se má reference odkazovat. Pokud číslo není bloku není zadáno, tak se odkazuje reference na druhý blok ve skupině bloků (která ale musí mít právě dva bloky ve skupině). 

Seznam proměnných
formát proměnné popis proměnné Může být jako reference: V případě že jsou minimálně dva bloky v jedné skupině bloků, tak se tyto bloky můžou odkazovat navzájem na sebe
česky slovensky anglicky
[/<soubor:název>\] [/<súbor:názov>\] [/<file:name>\] název (bez cesty/adresáře) aktuálně otevřeného souboru, např. TEST.SCH když je otevřený soubor c:\users\admin\TEST.sch -
[/<soubor:adresář>\]
[/<soubor:cesta>\]
[/<súbor:adresár>\]
[/<súbor:cesta>\]
[/<file:path>\] cesta/adresář (bez názvu souboru) aktuálně otevřeného souboru, např. c:\users\admin\ když je otevřený soubor c:\users\admin\TEST.sch

 

-
[/<soubor:datum>\] [/<súbor:dátum>\] [/<file:date>\] datum posledního uložení aktuálně otevřeného souboru. Poznámka: Je to datum kdy byl soubor skutečně uložen a nemá na to vliv operační systém, který případně také umožňuje měnit čas a datum u souborů. -
[/<soubor:čas>\] [/<súbor:čas>\] [/<file:time>\] čas posledního uložení aktuálně otevřeného souboru. Poznámka: Je to čas kdy byl soubor skutečně uložen a nemá na to vliv operační systém, který případně také umožňuje měnit čas a datum u souborů. -
[/<výkres:komentář>\] [/<výkres:komentár>\] [/<drawing:comment>\] komentář k výkresu, který lze nastavit v parametrech výkresu nebo před uložením souboru v okně "Uložit jako..." -
[/<výkres:atribut:ID>\] [/<výkres:atribút:ID>\] [/<drawing:attribute:ID>\] zvolený atribut výkresu, který lze nadefinovat v parametrech výkresu. Pozor! Je potřeba atribut specifikovat, např. pro atribut ID takto: [/<výkres:atribut:ID>\] -
[/<výkres:počet>\] [/<výkres:počet>\] [/<drawing:count>\] počet výkresů v aktuálním souboru. Pozor! Není to počet stránek ve výkresu, těch může mít každý výkres jiný počet. Více výkresů v jednom souboru viz: Správce výkresů. -
[/<výkres:název>\] [/<výkres:názov>\] [/<drawing:name>\] Jméno aktuálního výkresu. Pozor, není to jméno souboru. Jméno výkresu se volí v parametrech výkresu. -
[/<výkres:pořadí>\] [/<výkres:poradie>\] [/<drawing:order>\] Pořadí aktuálního výkresu v případě že je více výkresů v jednom souboru. -
[/<výkres:měřítko>\] [/<výkres:merítko>\] [/<drawing:scale>\] Měřítko výkresu, např. 1:1 -
[/<formát:x>\] [/<formát:x>\] [/<format:x>\] Šířka stránky výkresu (v milimetrech), včetně netisknutelných okrajů. Nastavuje se v parametrech výkresu. V případě, že je výkres rozdělený na dlaždice, tak je to šířka jedné dlaždice (včetně netisknutelných okrajů) -
[/<formát:y>\] [/<formát:y>\] [/<format:y>\] Výška stránky výkresu (v milimetrech), včetně netisknutelných okrajů. Nastavuje se v parametrech výkresu. V případě, že je výkres rozdělený na dlaždice, tak je to výška jedné dlaždic (včetně netisknutelných okrajů) -
[/<formát:název>\] [/<formát:názov>\] [/<format:name>\] Název formátu výkresu, například A4, když je nastavený formát výkresu 297 x 210 mm. Když je formát atypický, tak se nezobrazuje žádný text. -
[/<formát:viditelný:x>\] [/<formát:viditeľný:x>\] [/<format:visible:x>\] Šířka viditelné/tisknutelné stránky výkresu (v milimetrech). Většinou je toto číslo menší než formát výkresu, neboť je potřeba uvažovat netisknutelné okraje, které jen málokterá tiskárna může mít nulové. Nastavuje se v parametrech výkresu. V případě, že je výkres rozdělený na dlaždice, tak je to šířka jedné dlaždice -
[/<formát:viditelný:y>\] [/<formát:viditeľný:y>\] [/<format:visible:y>\] Výška viditelné/tisknutelné stránky výkresu (v milimetrech). Většinou je toto číslo menší než formát výkresu, neboť je potřeba uvažovat netisknutelné okraje, které jen málokterá tiskárna může mít nulové. Nastavuje se v parametrech výkresu. V případě, že je výkres rozdělený na dlaždice, tak je to výška jedné dlaždice -
[/<formát:okraje:x>\] [/<formát:okraje:x>\] [/<format:margins:x>\] Okraje vlevo a vpravo (v milimetrech) kolem viditelné/tisknutelné plochy výkresu. Netisknutelné okraje jen málokterá tiskárna může mít nulové. -
[/<formát:okraje:y>\] [/<formát:okraje:y>\] [/<format:margins:y>\] Okraje nahoře a dole (v milimetrech) kolem viditelné/tisknutelné plochy výkresu. Netisknutelné okraje jen málokterá tiskárna může mít nulové. -
|[/<stránka:název>\] [/<strana:názov>\] [/<page:name>\] Název stránky, na které se nachází tato proměnná například proměnná v bloku č.1 se odkazuje na název stránky bloku č.2 takto: [/<2#stránka:název>\]
[/<stránka:pořadí>\] [/<strana:poradie>\] [/<page:order>\] Pořadí stránky, na které se nachází tato proměnná například proměnná v bloku č.1 se odkazuje na pořadí stránky bloku č.2 takto: [/<2#stránka:pořadí>\]
[/<stránka:počet>\] [/<strana:počet>\] [/<page:count>\] Celkový počet stránek výkresu. Pozor, není to celkový počet výkresů v jednom souboru - viz: Správce výkresů. -
[/<dlaždice:x>\] [/<dlaždica:x>\] [/<tile:x>\] Číslo dlaždice (počítáno zleva směrem doprava), na které se nachází tato proměnná například proměnná v bloku č.1 se odkazuje na číslo dlaždice bloku č.2 takto: [/<2#dlaždice:x>\]
[/<dlaždice:y>\] [/<dlaždica:y>\] [/<tile:y>\] Číslo dlaždice (počítáno ze shora směrem dolů), na které se nachází tato proměnná například blok č.1 se odkazuje na číslo dlaždice bloku č.2 takto: [/<2#dlaždice:y>\]
[/<dlaždice:počet>\] [/<dlaždica:počet>\] [/<tile:count>\] Celkový počet dlaždic na výkresu -
[/<dlaždice:počet:x>\] [/<dlaždica:počet:x>\] [/<tile:count:x>\] Počet dlaždic ve vodorovném směru (vedle sebe) -
[/<dlaždice:počet:y>\] [/<dlaždica:počet:y>\] [/<tile:count:y>\] Počet dlaždic ve svislém směru (nad sebou) -
[/<dlaždice:pořadí:x>\] [/<dlaždica:poradie:x>\] [/<tile:order:x>\] Číslo dlaždice (počítáno zleva směrem doprava a po řádkách postupně dolů), na které se nachází tato proměnná například proměnná v bloku č.1 se odkazuje na číslo dlaždice bloku č.2 takto: [/<2#dlaždice:pořadí:x>\]
[/<dlaždice:pořadí:y>\] [/<dlaždica:poradie:y>\] [/<tile:order:y>\] Číslo dlaždice (počítáno ze shora směrem dolů a po sloupcích postupně doprava), na které se nachází tato proměnná například proměnná v bloku č.1 se odkazuje na číslo dlaždice bloku č.2 takto: [/<2#dlaždice:pořadí:y>\]
[/<sektor>\] [/<sektor>\] [/<sector>\] Číslo sektoru, na které se nachází tato proměnná například proměnná v bloku č.1 se odkazuje na sektor bloku č.2 takto: [/<2#sektor>\]
[/<sektor:x>\] [/<sektor:x>\] [/<sector:x>\] Číslo sloupce sektoru (který se zvyšuje směrem doprava), na které se nachází tato proměnná například proměnná v bloku č.1 se odkazuje na sektor bloku č.2 takto: [/<2#sektor:x>\]
[/<sektor:y>\] [/<sektor:y>\] [/<sector:y>\] Číslo řádku sektoru (který se zvyšuje směrem dolů), na které se nachází tato proměnná například proměnná v bloku č.1 se odkazuje na sektor bloku č.2 takto: [/<2#sektor:y>\]
[/<sektor:počet:x>\] [/<sektor:počet:x>\] [/<sector:count:x>\] Celkový počet sloupců sektorů (vodorovný směr - zleva doprava) -
[/<sektor:počet:y>\] [/<sektor:počet:y>\] [/<sector:count:y>\] Celkový počet řádků sektorů (svislý směr - ze shora dolů) -
[/<sektor:začátek:x>\] [/<sektor:začiatok:x>\] [/<sector:begin:x:>\] Začátek prvního sloupce sektoru od okraje stránky (vodorovný směr - zleva doprava) -
[/<sektor:začátek:y>\] [/<sektor:začiatok:y>\] [/<sector:begin:y:>\] Začátek prvního řádku sektoru od okraje stránky (svislý směr - ze shora dolů) -
[/<sektor:krok:x>\] [/<sektor:krok:x>\] [/<sector:step:x:>\] Krok sloupce sektoru (vodorovný směr - zleva doprava) -
[/<sektor:krok:y>\] [/<sektor:krok:y>\] [/<sector:step:y:>\] Krok řádku sektoru (svislý směr - ze shora dolů) -
[/<hladina:název>\] [/<hladina:názov>\] [/<layer:name>\] Název hladiny/vrstvy, na které se nachází tato proměnná například proměnná v bloku č.1 se odkazuje na název hladiny/vrstvy bloku č.2 takto: [/<2#hladina:název>\]
[/<hladina:výška>\] [/<hladina:výška>\] [/<layer:height>\] Výška hladiny/vrstvy, na které se nachází tato proměnná například proměnná v bloku č.1 se odkazuje na výšku hladiny/vrstvy bloku č.2 takto: [/<2#hladina:výška>\]
[/<blok:název>\] [/<blok:názov>\] [/<block:name>\] Jméno bloku, ve kterém se nachází tato proměnná například proměnná v bloku č.1 se odkazuje jménu bloku č.2 takto: [/<2#blok:název>\]
[/<blok:popis>\] [/<blok:popis>\] [/<block:description>\] Popis bloku, ve kterém se nachází tato proměnná například proměnná v bloku č.1 se odkazuje popis bloku č.2 takto: [/<2#blok:popis>\]
[/<blok:hodnota>\] [/<blok:hodnota>\] [/<block:value>\] Hodnota bloku, ve kterém se nachází tato proměnná například proměnná v bloku č.1 se odkazuje hodnotu bloku č.2 takto: [/<2#blok:hodnota>\]
[/<blok:atribut:ID>\] [/<blok:atribút:ID>\] [/<block:attribute:ID>\] Zvolený atribut bloku, který lze nadefinovat v parametrech bloku. Pozor! Je potřeba atribut specifikovat, např. pro atribut ID takto: [/<blok:atribut:ID>\] například proměnná v bloku č.1 se odkazuje atribut ID bloku č.2 takto: [/<2#blok:atribut:ID>\]
[/<spoj:popis>\] [/<spoj:popis>\] [/<link:description>\] Popis spoje, ve kterém se nachází tato proměnná.

Tuto proměnnou lze umístit:
a) do stejného řádku za proměnnou [/<seznam:vstupy>\]
b) nebo do atributu spoje
 
[/<spoj:styl>\] [/<spoj:štýl>\] [/<link:description>\] Styl spoje, ve kterém se nachází tato proměnná.

Tuto proměnnou lze umístit:
a) do stejného řádku za proměnnou [/<seznam:vstupy>\]
b) nebo do atributu spoje
 
[/<spoj:atribut:ID>\] [/<spoj:atribút:ID>\] [/<link:attribute:ID>\] Zvolený atribut spoje, který lze nadefinovat v parametrech spoje. Pozor! Je potřeba atribut specifikovat, např. pro atribut ID takto: [/<blok:atribut:ID>\]

Tuto proměnnou lze umístit:
a) do stejného řádku za proměnnou [/<seznam:vstupy>\]
b) nebo do atributu spoje
 
[/<vstup:název>\] [/<vstup:názov>\] [/<input:name>\] Název vstupu

Tuto proměnnou lze použít:
a) do stejného řádku za proměnnou [/<seznam:vstupy>\] - pak ve vygenerovaném seznamu budou viditelné názvy vstupů
b) anebo je vhodné název vstupu doplnit do atributu popisu spoje (i opakovaně - pro oba konce spoje). Potom se v atributu popisu spoje automaticky zobrazí název vstupu kam je spoj připojený. Obdobně do atributu popisu lze doplnit (i opakovaně - pro oba konce spoje) názvy, popisy a hodnoty připojených bloků ke spoji
 
[/<seznam:reference>\] [/<zoznam:referencie>\] [/<list:references>\] Sestaví a oddělí po řádcích seznam bloků, které jsou spojené ve stejně skupině.
Příklad použití této proměnné:  [/<seznam:reference>\][/<blok:popis>\]: [/<sektor>\] - tento příklad opakovaně po řádcích vygeneruje popisy bloků a sektory, kde se nacházejí bloky spojené do stejné skupiny
 
[/<seznam:vstupy>\] [/<zoznam:vstupy>\] [/<list:inputs>\] Sestaví a oddělí po řádcích seznam připojených spojů na vstupy bloku.
Příklad použití této proměnné:  [/<seznam:vstupy>\][/<vstup:název>\]: [/<spoj:popis>\] - tento příklad opakovaně po řádcích vygeneruje název vstupu a název spoje
 


Styly

Menu: Výkres | Styly

Styly výrazně urychlují práci při kreslení. Hladní význam stylů je v tom, že řada prvků na výkresu má opakovaně zcela shodné vlastnosti - např. několik typů čar, písem. Čáry, výplně a texty není nutné kreslit pomocí stylů, ale i přesto styly je vhodné používat. Styly zdí a spojů je nutné kreslit pomocí stylů.

 

Styly čar

Dialogové okno definice stylu čáry nabízí následující volby:

  • Název stylu

  • Předdefinovaný typ stylu čáry

  • Vlastní typ čáry - uživatel si může nadefinovat libovolný styl čáry. Na editační řádce lze zadat délky - intervaly, kdy se vykreslí anebo nekreslí čára. Např.: 3 -3 6 -6 znamená: Délka čáry 3, mezera 3, délka čáry 6, mezera 6.

  • Měřítku typu čáry - určuje relativní podélné natažení vzoru čáry (1 je normální velikost)

  • Šířka čáry

  • Barva čáry

  • Vzor čáry - tato funkce zobrazí uživatelem nadefinovaný symbol opakovaně po celé délce čáry anebo na začátku a konci.

  • Vzor čáry - Použít barvu čáry - převezme se barva stylu čáry, jinak se použije barva nadefinovaná ve vzoru

  • Vzor čáry - Použít šířku čáry - převezme se šířka stylu čáry, jinak se použije šířka nadefinovaná vzoru

  • Vzor čáry - Typ vzoru - opakovaný vzor, vzor pouze na začátku (např. jednosměrná šipka), vzor pouze na začátku a na konci (např. obousměrná šipka)

  • Vzor čáry - První krok a mezikrok - pouze pro opakovaný vzor

  • Editovat vzor - Při editovaní vzoru čáry se postupuje obdobným způsobem jako při editaci bloku.

Software SchémataCAD je plně kompatibilní se styly čar z AutoCADu, včetně komplexních čar, např. čáry s vlnovkou. Mezi styly čar můžete přidat definiční soubory čar *.lin . Komplexní čáry jsou spojené s čárovým SHX písmem, které vykresluje opakované symboly. Tyto typy čar se používají například pro kreslení různých typů inženýrských sití.

 

Styly výplní a šrafů

Dialogové okno definice stylu výplně nabízí následující volby:

  • Název stylu

  • Barva výplně - není-li tato volba zaškrtnuta, tak je prvek průhledný

  • Šraf a jeho typ - není-li tato volba zaškrtnuta, tak není prvek vyšrafovaný

  • Předdefinovaný typ šrafu

  • Vlastní typ šrafu - uživatel si může nadefinovat libovolný vzor šrafu. Při editovaní šrafu se postupuje obdobným způsobem jako při editaci bloku. Šraf se opakuje v modulu obdélníku, který je automaticky uřčen dle velikosti editovaného šrafu.

  • Barva šrafu (Pozn. šraf je vždy jednobarevný)

  • Násobek šířky čar šrafu (1 je normální velikost)

  • Násobek velikost šrafu - určuje relativní zvětšení vzoru šrafu (1 je normální velikost)

Software SchémataCAD je plně kompatibilní se styly šrafů z AutoCADu. Mezi styly šrafů můžete přidat definiční soubory šrafů *.pat . Šrafy lze i editovat a vytvářet si vlastní definice šrafů.

 

Styly písem

Dialogové okno definice stylu písma nabízí následující volby:

  • Název stylu

  • Písmo - typ písma z nabídky písem TTF nainstalovaných na počítači a písem SHX. Písma uvedená z závorkách jsou speciální nestandardní písma, která nepodporují kódování UNICODE. Takováto písma není vhodné používat

  • kurzíva, tučné, přeškrtnuté, podtržené - typ řezu písma

  • Barva písma

  • Barva pozadí - barva výplně pod písmem

Typy fontů

Software SchémataCAD je plně kompatibilní se styly písem TTF a styly SHX z AutoCADu. Mezi styly písem můžete přidat definiční soubory písem *.shx (binární, kompilovaný soubor) nebo *,shp (textový formát souboru).

Písmo TTF se skládá z vyplněných ploch, zatímco písmo SHX je čárové písmo.

 

Styly zdí

Styl zdi je odvozený styl ze stylu obrysové čáry a výplně nebo šrafu. Dialogové okno definice stylu zdi nabízí následující volby:

  • Název stylu

  • Šířka zdi

  • Vybrat ze stylů čar - tato volba převezme styl ze stylů čar. Volba není přístupná, když není nadefinovaný žádný styl čáry.

  • Typ - typ čáry (plná, čerchovaná, čárkovaná, atd...)

  • Měřítko typu čáry - určuje podélné roztažení např. čerchované čáry

  • Šířka čáry

  • Barva čáry

  • Vybrat ze stylů výplní - tato volba převezme styl ze stylů výplní. Volba není přístupná, když není nadefinovaný žádný styl výplně.

  • Typ šrafu - výběr z předdefinovaných typů šrafů

  • Barva šrafu

  • Šířka šrafu - určuje šířku čar šrafu

  • Zvětšení šrafu - určuje relativní zvětšení vzoru šrafu (1- normální velikost)

Postup jak kreslit zdi: Zkopírováním zdi mezi výkresy se zkopíruje i styl zdi. Takto je například vhodné nakopírovat vzorové styly zdí s pojmenovanými styly do knihovny. Poté zkopírujte vzorovou zeď z knihovny do nového výkresu. Tím se přidá požadovaný styl zdi do výkresu a dále zvolte symbol zdi pro kreslení nových zdí.

Styly spojů

Styl spoje je odvozený styl ze stylu čáry. Dialogové okno definice stylu spoje nabízí následující volby:

  • Název stylu

  • Vybrat ze stylů čar - tato volba převezme styl ze stylů čar. Volba není přístupná, když není nadefinovaný žádný styl čáry.

  • Typ - typ čáry (plná, čerchovaná, čárkovaná, atd...)

  • Měřítko typu čáry - určuje podélné roztažení např. čerchované čáry

  • Šířka čáry

  • Barva čáry


Editační operace s prvky

S prvky lze provádět širokou škálu potřebných editačních operací: Prvky lze překlopit zrcadlově vodorovně nebo svisle, změnit velikost, přesunout do popředí nebo do pozadí, otočit kolmo nebo o určitý úhel nebo vycentrovat podle vodorovné a svislé osy. Také lze měnit zvětšení. Speciální funkce Rozšíření nebo zúžení jsou určeny pro pohodlný posun velkých částí výkresu. Z vybraných prvků lze Sestavit nový blok (součástku). Viz také: Schránka - její použití, Modifikace prvků

 

O krok zpět

Menu: Editace | Zpět

Funkcí o krok zpět vrátíte poslední editační operaci. Pokud je položka menu zšednutá, funkci "o krok zpět" nelze vyvolat. Pokud byla funkce o krok zpět vyvolána omylem, je možno ji vrátit volbou Znovu. Takto je možno vrátit až 100 posledních kroků zpět

 

Znovu - odvolání funkce o krok zpět

Menu: Editace | Znovu

Touto volbou vrátíte zpátky změny, které byly vyvolány nechtěně funkcí o krok zpět. Podobně jako funkce o krok zpět i tato funkce si pamatuje až 100 posledních změn.

 

VOLBA POŘADÍ VYKRESLOVÁNÍ PRVKŮ

Menu: Upravit | Pořadí

Pomocí těchto voleb můžete ovlivňovat pořadí překrývání prvků. Prvky se překrývají v takovém pořadí, v jakém jste je nakreslili. Poslední nakreslený prvek je úplně nahoře a může zakrývat všechny ostatní. Navíc jsou na sobě naskládané postupně jednotlivé hladiny. Prvky ve výkresu se vykreslují v pořadí, ve kterém byly vytvořeny. V případě, že se prvky navzájem překrývají, lze pořadí jejich překrytí ovlivnit následujícími volbami:

  1. Prvek do popředí (nahoru)
    Prvek se bude kreslit jako poslední. Znamená to, že bude v popředí, nad prvky pod ním. Například jestliže do popředí dáte obdélník s plnou výplní, nebude čára za ním protínat výplň. Prvek přemístíte nad všechny ostatní prvky.
  2. Prvek do pozadí (dolů)
    Prvek se bude kreslit jako první. Prvek se přemístí pod všechny ostatní prvky. Prvky, které se budou vykreslovat po vykreslení tohoto prvku, mohou tento prvek překreslit.
  3. Přesunutí o jeden do popředí - Prvek se přemístí o jednu pozici výš.
  4. Přesunutí o jeden do pozadí - Prvek se přemístí o jednu pozici níž.
  5. Přesunout do aktuální hladiny

 

Zarovnání objektů

Menu: Upravit | Zarovnání

Vybrané prvky lze zarovnat do jedné řady ve vodorovném nebo svislém směru. Zvolte jednu z možností zarovnání:

  • svisle vlevo
  • svisle na střed
  • svisle vpravo
  • vodorovně nahoru
  • vodorovně na střed
  • vodorovně dolů

 

Zarovnat do mřížky

Menu: Upravit | Zarovnání | Zarovnat do mřížky

Funkce umístí všechny úchopové body (např. koncové body čáry) do nejbližších bodů mřížky.

 

Rozmístění objektů

Menu: Upravit | Rozmístění

Vybrané prvky lze pravidelně rozmístit ve vodorovném nebo svislém směru. Zvolte jednu z možností pravidelného rozmístění:

  • zleva doprava podle levého okraje prvků
  • zleva doprava podle středu prvků
  • zleva doprava podle pravého okraje prvků
  • zleva doprava podle pravidelných mezer mezi prvky
  • ze shora dolů podle horního okraje prvků
  • ze shora dolů podle středu prvků
  • ze shora dolů podle dolního okraje prvků
  • ze shora dolů podle pravidelných mezer mezi prvky

 

Sjednocení velikosti objektů

Menu: Upravit | Sjednocení velikosti

Velikost vybraných prvků lze sjednotit ve vodorovném nebo svislém směru. Zvolte jednu z možností sjednocení velikosti:

  • podle šířky největšího vybraného prvku
  • podle šířky nejmenšího vybraného prvku
  • podle průměrné šířky všech vybraných prvků
  • podle výšky největšího vybraného prvku
  • podle výšky nejmenšího vybraného prvku
  • podle průměrné výšky všech vybraných prvků

 

Otočit směr

Menu: Upravit | Otočit | Otočit směr

Tato funkce prohodí počáteční a koncový bod u čáry nebo křivky. Funkce je potřebná v případě jednosměrného typu čáry (např. šipky). U bitmapy provede inverzi barev (kromě JPG bitmapy).

 

Překlopit vodorovně nebo svisle - zrcadlení

Menu: Upravit | Překlopit vodorovně / svisle

Vybrané prvky budou otočeny zrcadlově ve vodorovném nebo svislém směru. Poznámka: Nemohou být překlopeny některé prvky: text a také blok, který má ve vlastnostech zákaz zrcadlení.

 

Vycentrování podle vodorovné a svislé osy

Menu: Upravit | Centruj podle vodorovné / svislé osy

Volbu centrování zvolíte z nabídky volbou "Úpravy - Centrovat podle vodorovné osy nebo svislé osy" – tzn. podle počátku souřadnic.. Vybrané prvky budou vycentrováním vystředěné podle zvolené osy. Jestliže centrujete blok a blok má nastavené osy, vycentruje se podle svých nadefinovaných os.

 

Otočit prvek kolem referenčního bodu

Menu: Upravit | Otočit | Otočit

Referenční bod se napřed zvolí myší. Poté je aktivováno otáčení kolem tohoto bodu.

 

Otočit prvek kolmo - Otáčení prvků

Menu: Upravit | Otočit | Otočit doleva / doprava

Jednotlivé prvky můžete otáčet. Buďto zadáte myší referenční bod, kolem kterého pak prvek otočíte. Dále je možné použít přímo funkce na otočení vlevo nebo vpravo o 90°.

 

Polygony - sloučení, součet, rozdíl

Menu: Upravit | Polygony

Základní operace s polygony:

  • součet (OR) - sečte vzájemně se překrývající polygony do jednoho výsledného polygonu.

  • průnik (AND) - vypočte součin polygonů, jinými slovy vypočte oblast překrývání společnou pro oba polygony.

  • rozdíl (XOR) - odečte od sebe místa, kde se polygony navzájem překrývají, například čtverec a kruh přes sebe mají za výsledek kruhovou díru ve čtverci.

Pro provedení těchto operací je potřeba aby najdou byly vybrány nejméně dva uzavřené a vyplněné objekty (např. polygony), které se vzájemně překrývají.

Sloučení do jednoho polygonu a rozdíl (XOR) jsou velmi podobné funkce. Výhoda sloučení je, že polygony zůstanou zachovány v původním nezměněném tvaru, akorát jsou sloučené do jedné společné grafické entity. Oproti tomu funkce "Rozdíl (XOR)" je výpočet, který od sebe původní polygony odečte a vypočte nový polygon.

 

Transformace

Menu: Upravit | Transformace

Dialogové okno Transformace je na horní liště a nabízí některé změny vybraných prvků:

  • Pozice - Posunutí. Pomocí tohoto dialogového okna můžete s prvkem nebo více vybranými prvky posunovat
  • Posun na konkrétní pozici - nastavené hodnoty budou novými souřadnicemi bodu. Pokud chcete, aby například levý horní roh prvku ležel na souřadnici [10, 10], nastavte hodnoty Xmin=10 a Ymin=10.
  • Posun o určitou hodnotu - volba relativní pozice – dx a dy. Prvek bude posunut o nastavenou hodnotu.
  • Rozměry – změna velikosti - lze měnit rozměr relativně nebo absolutně.
  • Absolutní velikost - Další možností použití je změna velikosti prvku nastavením konkrétních hodnot. Zadejte absolutní velikost prvku.
  • Změna velikosti - dx, dy - rozdíl nové a původní velikosti
  • Zvětšení – změna velikosti v %
  • Poměrnou hodnotou - Další možností použití je změna velikosti prvku podle poměrného vyjádření. Pokud nastavíte hodnotu 100%, zůstane prvek stejný. Menší hodnoty prvek zmenší, větší hodnoty prvek zvětší.
  • Otočení – otočení o zadaný úhel - Tato funkce otočí vybrané prvky o zvolený úhel (kladný úhel je proti směru hodinových ručiček). Při otočení prvku typu obdélník a kružnice bude změněn na typ Polygon.
  • Šířka čar – vynásobení šířky čar koeficientem

 


Kopírování a vkládání pomocí schránky

K přenášení prvků mezi výkresy v programu SchémataCAD nebo mezi programem SchémataCAD a ostatními aplikacemi použijte schránku (clipboard). Pod pojmem schránka si lze představit paměť, do které lze ukládat data - v případě programu SchémataCAD vybrané prvky. Takto uložené prvky lze opět vložit do výkresu. Typickým příkladem použití schránky je kopírování již dříve nakreslených částí výkresu. Pomocí schránky takto můžete sestavit nový výkres z již nakreslených výkresů.
 

Zkopírování do schránky

Menu: Editace | Kopírovat

Touto volbou zkopírujete vybraný prvek nebo prvky z výkresu do schránky. Do schránky se vybrané prvky vkládají standardními kombinacemi kláves nebo volbami v menu Editace | Kopírovat a Editace | Vyjmout. Rychlejší je použití horké klávesy Ctrl+C nebo přes nabídku vyvolanou pravým tlačítkem myši. Pokud byl ve schránce nějaký jiný prvek nebo data, nový prvek jej nahradí. Data se ve schránce ukládají ve vlastním formátu programu SchémataCAD. Při kopírování textu se navíc do schránky uloží data ve formátu textu. Pokud vkládáte do schránky EMF obrázek, uloží se i jako formát Windows Metafile (EMF). Pokud vkládáte do schránky prvek BMP - bitová mapa, uloží se i jako bitová mapa.

Menu: Editace | Kopírovat s referenčním bodem

Funkce kopírování s referenčním bodem je rozšířená varianta kopírování. Napřed myší zvolíte referenční bod a poté se výběr zkopíruje do schránky. Výhoda tohoto kopírování je pří vkládání, kdy se zkopírované objekty vloží právě podle tohoto referenčního bodu.

 

Jak vytvořit kopii

Pokud má být ve výkresu několik stejných prvků, je výhodné další vytvořit kopií jednoho místo toho, abyste každý prvek znovu a znovu kreslili. Program SchémataCAD nabízí několik možnosti kopírování prvků:

  • Použití schránky - Vybraný prvek nebo skupinu prvků vložíte do schránky několika způsoby. Nejjednodušší je stisk CTRL+C. Stiskem CTRL+V vložíte prvek do výkresu.
  • Duplikování - Další možností pro vytvoření kopie prvku je jeho duplikování. Vyberte prvek nebo několik prvků a vyvolejte funkci duplikování (stisk Ctrl-D nebo volba v menu Editace | Duplikovat)..
  • Přenesením myší – Uchopte prvek myší a posuňte jej. Přitom ale držte stisknutou klávesu CTRL. Po uvolnění levého tlačítka myši se vytvoří kopie uchopeného prvku.

 

Vyjmutí do schránky

Menu: Editace | Vyjmout

Touto volbou vymažete vybraný prvek nebo skupinu prvků a přenesete je do schránky. Pokud byl ve schránce nějaký jiný prvek nebo data, nový prvek jej nahradí. Vybrané prvky vyjmete volbou "Editace - Vyjmout". Rychlejší je použití horké klávesy Ctrl+X nebo přes nabídku vyvolanou pravým tlačítkem myši.

 

Vymazat

Menu: Editace | Vymazat

Touto volbou zrušíte vybraný prvek nebo skupinu prvků. Funkci zvolíte volbou "Editace - Vymazat". Rychlejší je použití horké klávesy Del nebo přes nabídku vyvolanou pravým tlačítkem myši. Smazaný prvek je možno obnovit funkcí o krok zpět.

 

Vložení ze schránky

Menu: Editace | Vložit

Do výkresu se obsah schránky vkládá:

  • klávesou Ctrl+V nebo Shift+Insert
  • Volbou v menu Editace | Vložit
  • přes nabídku vyvolanou pravým tlačítkem myši.

Po zvolení funkce vložení se změní ukazatel myši na symbol vložení. Zároveň se vykreslí obrys vkládaného objektu. Při pohybu ukazatele myši se obrys posouvá. Po následném stisku levého tlačítka myši se vloží obsah schránky do výkresu. Prvky budou vloženy přímo pod ukazatel myši.

V případě, že je aktivovaná pomocná mřížka, vyrovnají se vkládané prvky na nejbližší místo určené mřížkou. Mřížku lze i během vkládání příslušnou horkou klávesou aktivovat.

Program SchémataCAD také vkládá ze schránky formát “Metasoubor Windows” (Windows Metafile - EMF/WMF) a bitovou mapu BMP.

 

Posunout

Menu: Upravit | Posunout

Myši napřed zvolíte referenční (zdrojový) bod posunutí a poté cílový bod posunutí.

 

Duplikovat

Menu: Upravit | Duplikovat

Funkce provede zdvojení výběru prvků . Je to vlastně ekvivalent zkopírování a bezprostředního vložení vybraných prvků. Zdvojení prvků je nejjednodušším způsobem jak vytvořit kopii.Touto volbou se vybraný prvek nebo skupina prvků zkopíruje přímo do výkresu bez uložení do schránky. Myši napřed zvolíte referenční (zdrojový) bod duplikování a poté cílový bod duplikování.

 

Opakovat

Menu: Upravit | Opakovat

Funkce provede zopakování výběru prvků. V dialogovém okně napřed zadejte počet opakování. Poté graficky myší vyberte referenční bod a nakonec opět myší zvolte směr a krok.

 

Výběr prvků

Vybrat prvky lze přímo myší (blíže viz kapitola o použití myši) nebo funkcemi v nabídce Editace funkci Vybrat vše, Inverze výběru, Výběr….
 

Výběr všech prvků

Menu: Editace | Vybrat vše

Touto volbou vyberete všechny prvky ve všech hladinách, které nejsou zamknuté.

 

Inverze výběru

Menu: Editace | Inverze výběru

Touto volbou se zruší výběr všech prvků, které byly vybrané, a původně nevybrané se vyberou. Funkce je užitečná, pokud potřebujeme například vybrat všechny prvky kromě jednoho. Vyberte jeden prvek a pak použijte inverzi výběru.

 

Selektivní výběr prvků – filtr

Menu: Editace | Vybrat

Další funkcí pro výběr je Selektivní výběr prvků – filtr. Dialogové okno výběru otevřete funkcí Editace – Vybrat…. Program nabízí volby pro oddělený výběr podle typů prvků. Lze zvolit jednu ze čtyř funkcí:

  • Vybrat prvky ve všech prvků na výkrese
  • Přidat prvky do již existujícího výběru
  • Odstranit prvky z aktuálního výběru
  • Vybrat prvky ve všech vybraných prvků na výkrese

Uložit výběr jako...

Menu: Editace | Uložit výběr jako

Funkce uloží vybrané prvky do zvoleného souboru.

 

Hledání a nahrazování

Hledání na výkresů a v knihovně

Menu: Editace | Hledání

V knihovně lze hledat podle části názvu značky. Výsledek hledání se zobrazí tak, že se otevřou větve s nalezenými bloky. Názvy nalezených bloků jsou označeny tučně. Na výkresu se výsledek hledání se zobrazí tak, že se označí nalezené bloky.

 

Nahrazování na výkresu

Menu: Editace | Nahradit

Funkce nabídne nahrazování textů na výkresu.


Zkopírování a vložení výchozích parametrů výkresu

Menu: Editace | Zkopírovat do výchozích parametrů / Aplikovat výchozí parametry

 


Vložení obrázku z jiného programu

Vložení obrázku je způsob, jak vložit do programu SchémataCAD obrázky a výkresy, které byly vytvořeny v jiných programech. Příkladem vloženého obrázku může být podpis nebo logo firmy vytvořené v jiné aplikaci. Lze vložit:

  • vektorový obrázek formátu WMF nebo EMF (soubory typu *.WMF, *.EMF - Windows Metafile). WMF nebo EMF lze rozložit na jednotlivé prvky: Z obrázku typu WMF enbo EMF lze příkazem ”Blok-rozložit” vytvořit blok, ve kterém jsou obsaženy grafické prvky, které tvořily obrázek. Tento blok lze dále rozložit na samotné grafické prvky.
  • rastrový obrázek (soubory typu BMP, JPEG, TIFF, GIF, PNG - bitmapy)..Oproti EMF obrázku nelze rozložit bitmapový obrázek na prvky, ale bitmapový obrázek (černobílý i barevný) může být programem SchémataCAD vektorizován.

Další možností vkládání obrázků je použití schránky nebo pomocí skeneru. Otevření výkresu ve formátu DWG nebo DXF (AutoCAD) je na jiném místě programu funkcí Soubor – Otevřít.

 


Skenování a vektorizace

Skenování

Skenováním se rozumí načtení papírového dokumentu (výkresu) pomocí skeneru do programu SchémataCAD. Program SchémataCAD komunikuje se skenery, které jsou standardně nainstalovány v MS WINDOWS (ovladač typu TWAIN).

 

Vybrat skener

Menu: Soubor | Naskenovat | Vybrat skener

Před vlastním skenováním je možné zvolit skener funkcí na vybrání skeneru. Jestliže spustíte funkci skenování otevře se dialogové okno pro výběr parametrů skeneru. Toto dialogové okno je nezávislé na programu SchémataCAD, je součástí instalace skeneru. Může být v angličtině. V případě, že se objeví chybové hlášení, zkontrolujte zapojení skeneru.

 

Naskenovat s rozšířenými volbami a opakováním

Menu: Soubor | Naskenovat | Naskenovat s rozšířenými volbami a opakováním

Dialogové okno pro skenování s opakování je součástí softwaru SchémataCAD a nabízí některé vymoženosti, které běžná nastavení skenerů často neumí. Je možné nastavit tyto volby:

  • Režim - Barevná hloubka: od černobílého obrázku až po plně barevný obrázek. Pozor! Technické výkresy stačí skenovat černobíle, případně maximálně v 256 barvách. Volba 16 milionů barev je vhodná zejména pro fotografie.

  • Rozlišení [DPI]: Každý skener nabízí jiné stupně rozlišení. Pro běžné výkresy plně postačuje 300 DPI, někdy stačí jen i 150 DPI.

  • Jas

  • Kontrast

  • Oblast skenování: Určuje okraje, které se nebudou skenovat.

  • Uložení obrázků: do nového výkresu / do souboru TIFF / do souboru PDF

  • Adresář a prefix souborů pro ukládání naskenovaných obrázků do souborů. Například když je prefix "Obrázek", tak se soubory budou jmenovat Obrázek001.tif, Obrázek002.tif, Obrázek003.tif, Obrázek004.tif.
    Poznámka: soubory se nikdy nepřepisují, ale vždy se přidávají na konec číselné řady.

 

Po naskenování obrázku se nabídnou možnosti:

  • Uložit obrázek a skenovat další

  • Uložit obrázek a už dále neskenovat

  • Znovu naskenovat obrázek

  • Otočit obrázek doleva

  • Otočit obrázek doprava

 

Naskenovat

Menu: Soubor | Naskenovat | Naskenovat

Tato funkce zobrazí dialogové okno pro skenování. Pozor, toto okno není součástí softwaru SchémataCAD, je pro každý skener jiné. Může být pouze v angličtině. V nabídce parametrů skenování najdete různá nastavení, například:

  • oblast, která se bude skenovat
  • rozlišení DPI - běžně stačí 300 DPI - bodů na palec (300 bodů na 25.4mm)
  • barevnou hloubku - černobíle (line art) – dostačující pro vektorizaci, odstíny šedi (gray scale) barevně (color). Pozor! Barevné skenování je oproti černobílému obvykle mnohonásobně pomalejší a velmi zvyšuje velikost souboru a zvyšuje náročnost na velikost operační paměti počítače.

Příklad dialogového okna skeneru HP Scanjet 4370 (toto okno není součástí softwaru SchémataCAD):

 

Vektorizace – rozklad bitmapy na vektorový obrázek

Bitmapový obrázek (bitová mapa, rastrový obrázek formátu BMP, JPEG, TIFF, GIF, PNG) lze rozložit. Toto rozložení lze také nazvat jako vektorizaci, tzn. z původně “kostičkovaného” obrázku se rozloží na spojité uzavřené křivky - polygony. Tyto polygony vlastně obtahují obrázek. Funkci vektorizace vyvoláte po vybrání rastrového obrázku a zvolení funkce ”Blok-rozložit”.

Vlastnosti vektorizace:

  • Funkce vektorizace je omezena pouze na maximálně 16 barev.. Toto omezení by nemělo být pro běžnou praxi podstatné, vzhledem k tomu, že ta funkce je určena zejména na zpracování černobílé výkresové dokumentace.
  • Lze zapnout vyhlazovaní. není-li tato volba zapnutá, tak při zvětšení uvidíte kostičkované okraje. Toto se dá eliminovat vyšším rozlišením při skenování
  • Maximální počet bodů v polygonu je přibližně 1000. Má to za následek, to, že velký obrázek původně se skládající z nepřerušovaných čar bude místy přerušen.
  • Lze nastavit maximální velikost prvků, které budou smazány - eliminuje špínu na papíru, malé tečky.

Vektorizace zcela zachová původní vzhled rastrového obrázku, nic z obrázku nevypustí. Funkce vektorizace rozloží naskenovaný obrázek na polygony, které lze dále rozdělit funkcí „pilka“.

Postup při skenování a vektorizace černobílého výkresu: Nastavte správně barevnou hloubku (počet barev) pouze na černou a bílou. Jestliže je výkres výhradně černobílý, tak je nutné nastavit skenování jen do černé a bílé barvy, nikoliv barevně. Pozor, pro černobílý obrázek je zcela nevhodný ztrátový formát JPG, ten je totiž určen jedině pro barevné fotografie. JPG ztrátová komprese totiž technické výkresy rozmazává. Technické obrázky (které obsahují zejména čáry na bílém podkladu) je doporučené ukládat ve formátech PNG, TIFF, BMP, GIF, ale nikdy v JPG. V případě, že i přesto chcete vektorizovat výkres, který byl dříve chybně naskenován do JPG formátu, tak je nutné před vlastní vektorizací změnit počet barev je na černou a bílou ve vlastnostech bitmapy:

  1. Je nutné zkonvertovat JPG formát na BMP:

     

  2. Je potřebné změnit počet barev na černou a bílou:

     

  3. nakonec vektorizujte bitmapu (pomocí funkce "Rozložit na prvky")

 


Operace se soubory

Pro manipulaci s celými výkresy, jejich otevírání, ukládání a tisk slouží operace se soubory, které můžete vybírat z nabídky v podnabídce "Soubor". Otevřené soubory jsou zamčeny - toto je důležité pro sdílení souborů na síti - jiný uživatel nemůže současně editovat stejný soubor.

 

Nový soubor

Menu: Soubor | Nový

V menu "Soubor - Nový" je funkce pro otevření nového výkresu podle připravené šablony, které například můžou obsahovat rámeček nebo rohové razítko. Uživatel si může sám přidat svůj soubor mezi vzorové šablony.

 

Otevřít příklad

Menu: Soubor | Otevřít příklad

Po zvolení z nabídky "Soubor - otevřít příklad" se zobrazí dialogové okno pro výběr předem připraveného příkladu výkresu:



Poznámka: Tlačítko "Uložit jako" slouží k uložení výkresu místo jeho otevření. Tato volba může být užitečná zejména když chcete uložit vzorové DWG/DXF výkresy v originálním formátu DWG/DXF.

 

Otevřít soubor

Menu: Soubor | Otevřít

Po zvolení z nabídky "Soubor - Otevřít" se zobrazí dialogové okno pro výběr souborů. Vyberte požadovaný soubor k otevření. Lze i vybrat více souborů k otevření najednou. je možné otevřít tyto typy souborů:

  • SCH (*.sch) - výkresy softwaru SchémataCAD. Při procházení nabídkou souborů se lze orientovat podle komentáře, který lze přiřadit k výkresu. Komentář se zobrazuje ve spodní části dialogu.

  • DWG, DXF (*.dwg) (*.dxf) - CAD výkresy (AutoCAD)

  • DGN V7 (*.dgn) - CAD výkresy (MicroStation). Pozor, pouze starší verze V7 formátu DGN.

  • bitmapové (rastrové) obrázky BMP, JPG, TIFF, PNG, GIF

  • vektorové obrázky (cliparty) WMF, WMF

  • archív knihovny (*.kni) - bloky knihovny zkomprimované do jednoho souboru. V případě otevření takového souborů se dekomprimují (rozbalí) tyto bloky do adresáře knihoven.

 

Otevření DWG nebo DXF výkresu:

Výkres ve formátu DWG nebo DXF (formát výkresu CAD programů) se otevře jako nový výkres. Program SchémataCAD nabízí komfortní funkci načtení ve formátu DWG nebo DXF.

Lze načíst tyto formáty

  • DWG - všechny verze i včetně verze 2013.
  • DXF textový formát - všechny verze
  • DXF binární formát - všechny verze

Jaký je rozdíl mezi DWG a DXF: Jsou to obdobné formáty s hlavním rozdílem, že DXF je standardní formát pro výměnu výkresů mezi všemi programy a DWG je pouze interní formát softwaru AutoCAD. Pro zcela 100% záruku načtení výkresu je optimální použít formát DXF. Všechny programy pro kreslení výkresů umí formát DXF, ale jenom některé také DWG.

Proč jsou různé verze DWG/DXF a která verze je vhodná pro načítání: Všechny verze DWG nebo DXF jsou vhodné pro načítání a není mezi nimi žádný podstatný rozdíl.


Některé vlastnosti importu DWG / DXF:

  • je zachována struktura hladin a bloků
  • načtou se veškeré prvky, až na malé výjimky (např. u entity POLYLINE jsou ignorovány některé atributy, např. proměnná šířka čáry)
  • texty jsou načteny vždy ve správném kódování (české znaky nejsou nikdy zkomolené)
  • načítají se šrafy a výplně
  • načítají se i komplexní typy čar (např. čáry s kolečky -----o-----o-----o-----o-----
  • načítají se všechny typy SHX písem (např. txt.shx simplex.shx)

 

Uložit soubor

Menu: Soubor | Uložit

Výkres (formát *.sch) uložíte příkazem z nabídky "Soubor - uložit". V případě, že se jedná o nový výkres ještě nepojmenovaný, zobrazí se dialogové okno pro výběr souboru (viz níže) a program bude požadovat zvolení jména souboru pro uložení.

 

Uložit soubor pod jiným jménem

Menu: Soubor | Uložit jako

Tato funkce uloží výkres pod jiným jménem. Po zvolení z nabídky "Soubor - Uložit jako..." se zobrazí dialogové okno pro výběr souboru a program bude požadovat zvolení jména souboru pro uložení. Program SchémataCAD používá vlastní vektorový obrazový formát s příponou .SCH. Také je možné napsat komentář k výkresu. Tento komentář lze prohlížet před otevřením souborů.

Volbu můžete použít v případě, že hodláte vytvořit kopii výkresu pod jiným jménem nebo také pod stejným jménem, ale do jiné složky. Pokud ukládáte pod jménem výkres, který ještě nemá jméno, na disku bude existovat jen jeden exemplář na rozdíl od nového ukládání již pojmenovaného výkresu. Průběžné ukládání dokumentu, který byl uložen pod jiným jménem, se pak provádí do nově vytvořené kopie. Viz také: Konfigurace - nastavení automatického ukládání v nastavení programu.

 

Zavření souboru

Menu: Soubor | Zavřít

Tato operace zavře otevřený výkres. V případě, že je otevřený výkres ve více pohledech, budou touto funkcí zavřeny všechny pohledy na výkres.

 

Odeslat soubor

Menu: Soubor | Odeslat

Tato funkce vytvoří novou e-mailovou zprávu, kde je jako příloha přiložen výkres. Lze odeslat jeden, aktuální soubor nebo všechny otevřené soubory. Výkresy (*.sch) si může kdokoliv prohlížet i tisknout pomocí prohlížeče Info-SchémataCAD, který je volně ke stažení na www.elmer.cz.

 

Poslední otevřené soubory

Menu: Soubor | 1-10

Volbu najdete v nabídce Soubor | ... jméno a cesta k výkresu. Touto volbou vyvoláte seznam posledních otevřených nebo uložených výkresů.

 

Vložit jako nový výkres

Menu: Editace | Vložit jako nový výkres

Tato operace vloží obsah schránky (úschovny) jako nový výkres. Takto lze vytvořit výkres ze zkopírovaného výkresu anebo lze vložit z jiného softwaru bitmapu (BMP) anebo obrázek EMF/WMF.

 


Export

Menu: Soubor | Export

Export – uložení výkresu pod jiným formátem než SCH. Lze exportovat celý výkres anebo pouze vybrané prvky. Zadáte název souboru a složku, kde má být uložen. Hotový výkres můžete exportovat jako:

  • DWG nebo DXF - CAD formáty Výkres bude uložen včetně bloků a hladin. Názvy bloků a hladin zůstanou zachovány, ale kvůli maximální kompatibilitě bez českých znaků (háčků a čárek). Dále při uložení se zachová styl čar (např. plná, čárkovaná, čerchovaná).
  • DGN V7 - CAD formát softwaru MicroStation. Tento formát je pouze doplňkový, oproti formátu DWG/DXF neposkytuje tolik možností.
  • PDF - export do oblíbeného  formátu PDF pro prohlížení a tisk
  • rastrový (bitmapový) obrázek (soubory typu BMP, TIFF, PNG). Barevná hloubka může být černobíle,256 odstínů šedi nebo barevně. Lze zvolit rozlišení DPI - počet bodů na palec. Pro tisk postačuje 300 DPI, pro zobrazení na obrazovce 96 DPI.
  • vektorový obrázek (clipart) ve formátu EMF (Windows metafile). Lze zvolit rozlišení DPI - počet bodů na palec. Pro tisk postačuje 300 DPI, pro zobrazení na obrazovce 96 DPI.

Poznámka: V případě že se exportuje více stránek (listů), tak se vytvoří odpovídající počet očíslovaných souborů, např.: Export001.dwg Export002.dwgExport003.dwgExport004.dwg

 


Tisk a nastavení tiskárny

Menu: Soubor | Tisk

Po volbě tisku z nabídky "Soubor" se zobrazí dialogové okno pro nastavení parametrů tisku:

  • Rozsah tisku (v případě by byly všechny stránky prázdné, tak bude vytištěna jedna prázdná stránka)
    Všechny stránky a dlaždice - budou vytištěny všechny stránky a dlaždice (kromě prázdných)
    Vlastní výběr stránek a dlaždic - výběr konkrétních stránek a dlaždic pro tisk
    Aktuální stránka nebo dlaždice - odhadne se podle středu pohledu na výkres
    Plocha viditelná v okně
    Plocha určená označenými prvky
  • Počet výtisků - Volba počtu výtisků
  • Seřadit kopie – je-li volba zaškrtnuta, tak se řadí stránky takto: 1,2,3,1,2,3,1,2,3
    Naopak není-li volba zaškrtnuta, tak se stránky řadí: 1,1,1,2,2,2,3,3,3
  • Měřítko tisku - například hodnota 50% znamená, že se výkres vytiskne v poloviční velikosti.
  • Zvětšit na celou stránku - roztáhne výkres na celou plochu papíru
  • Výběr tiskárny:
    a) tisk na tiskárnu - výběr jedné z nainstalovaných tiskáren v MS WINDOWS. V případě že není žádná tiskárna nainstalována, tak je možný pouze export do PDF.
    b) export do PDF souboru - místo tisku na tiskárnu se vytvoří PDF soubor.
  • Pamatovat nastavení parametrů tiskárny - v případě že je tato volba zaškrtnutá, tak se pamatují veškeré volby tiskárny i po opětovném spuštění softwaru SchémataCAD
  • Tisk do souboru – tuto volbu použijte například v situaci, když je tiskárna připojena k jinému počítači. V takovém případě stačí mít nainstalovaný stejný ovladač tiskárny a tiskový soubor vytvořený touto funkcí odnesete na jiný počítač, kde nemusí být nainstalovaný program SchémataCAD, a tam se tiskový soubor pošle přímo na tiskárnu.
  • Režim tisku:
    Bitmapový tisk - tisk do bitmapy je moderní způsob tisku a je vhodný pro všechny laserové a inkoustové tiskárny. Výhoda tohoto režimu je, že tiskárna vždy vytiskne přesně to co vidíte na obrazovce a nemůže nic zkomolit či deformovat. Jedinou nevýhodou a možným zdrojem problémů s tímto režimem je fakt, že softwarové ovladače některých tiskáren díky můžou mít problémy s tiskem celostránkových bitmap. Bitmapový tisk může vytisknout i průhlednost (poloprůhledné grafické prvky).
    Vektorový tisk - historicky starší režim tisku, zejména z doby kdy existovaly plotry, které vykreslovaly výkres pomocí per. Další přiklad vektorového tisku je tisk textu pomocí fontů nainstalovaných v paměti tiskárny. Hlavní efekt vektorového tisku byla velká rychlost zpracování tisku a malé nároky na paměť tiskárny i počítače, a to zejména u jednodušších tisků. Na druhou stranu vektorový režim může selhat při tisku velkého množství drobných detailů, například při tisku velmi jemného šrafu. Dále vektorový režim neumí tisknout průhlednost (poloprůhledné prvky) - grafické prvky se při tisku vždy zcela překryjí.
  • Nouzové volby při problémech s tiskem: Bohužel softwarové ovladače (drivery) od výrobců tiskáren občas mají chyby a v určitých situací odmítají vytisknout výkres. Pro tento případ jsou zde volby, které umožňují obejít problémy tiskáren.
    Korekce tisku barevných bitmap: RGB 24bit nebo pouze s paletou 256 barev - komprimovaně nebo nekomprimovaně. Některé tiskárny totiž zkomolí barevnou paletu (256 barev) a tisknou úplně jiné barvy. A naopak bitmapy s paletou 256 barev zabírají 3x méně paměti tiskárny.
    Tisknout bitmapy v polovičním rozlišení (pouze pro bitmapový tisk) - pro případ že tiskárně dojte paměť - takovéto bitmapy jsou 4x menší a tisk může být až 4x rychlejší
    Rozložit texty a přerušované čáry (pouze pro vektorový tisk) - pro případ že na vytištěném papíru nesouhlasí vzhled písem a přerušovaných čar
  • Maximální počet barev - určuje je výkres bude vytisknut:
    a) černobíle (jen černá barva)
    b) pouze v odstínech šedi
    c) barevně
  • Nejtenčí čára při tisku - v případě, že jsou na výkresu tenké čáry, tak jsou touto volbou zvýrazněny, aby vůbec byly na papíru viditelné.
  • Umístění a zarovnání výkresu na stránce - určuje jestli výkres bude na stránce vycentrován (doporučená volba) anebo vytištěn u okraje
  • Automaticky natočit výkres - např. výkres A4 kreslení naležato nebo nastojato bude touto volbou vždy správně otočen na papíru
  • Okraje při tisku - okraje papíru, do kterých výkres nebude zasahovat. Pozor, kromě těchto okrajů skoro všechny tiskárny mají své nenulové okraje, neboť často není konstrukčně možné, aby tiskárna tiskla úplně o okraji papíru. Minimální okraje bývají kolem 4mm.


Tisk na dlaždice

Program SchémataCAD tiskne velké výkresy s rozdělením na dlaždice..Je to kvůli tomu, že program SchémataCAD umí vytvořit výkres prakticky o neomezeném rozměru, řádově metry. Těžko si však dokážeme představit tiskárnu, která by tak velké výkresy byla schopná vytisknout, proto extrémně velké formáty se tisknou po jednotlivých listech, které pak můžete slepit. V parametrech výkresu můžete ovlivnit tisk dlaždic nastavením přesahu stránek a velikostí stránek.

Vzhled výkresu před tiskem

Před vlastním tiskem výkresu si můžete prohlédnout celkový vzhled výkresu před vlastním tiskem. Volbou “Vzhled před tiskem” naleznete v dialogovém okně tisku. Po zvolení se objeví vlastní stránka s výkresem. Okraje stránky jsou zobrazeny červenými čárkovanými čarami. V horní části okna je panel nástrojů s tlačítky s významy (zleva): předchozí stránka, následující stránka,  zvětšit, zmenšit,  ukončení prohlížení. Vzhled před tiskem je dobrá pomůcka o představě umístění výkresu na papíru. Taky můžete přehledně zjistit na kterých stránkách se nachází příslušné části výkresu. Před vlastním tiskem pak zadáte požadovaný rozsah stránek.


 

Nastavení tiskárny

Tlačítko "Parametry" zobrazí dialogové okno parametrů jednotlivé tiskárny. Pozor: Některá nastavení tiskárny (např. rozlišení) jsou platná pouze do ukončení práce s programem SchémataCAD, tzn. po opětovném spuštění programu SchémataCAD bude nastavení tiskárny nastaveno podle konfigurace MS WINDOWS. Proto, chcete-li aby bylo nastavení parametrů tiskárny zachováno, musíte zaškrtnout volbu "pamatovat nastavení parametrů".

 

Výchozí nastavení

Tlačítko "Výchozí nastavení " uvede volby do doručeného výchozího stavu.

 


Pohled na výkres

 

Měřítko pohledu na výkres

Menu: Pohled | Zvětšení

Při kreslení vám bude velkým pomocníkem lupa, která umožňuje libovolně měnit měřítko pohledu na výkres. Jednotlivé volby pro měřítko v jsou v nabídce “Pohled – ZVĚTŠENÍ”. Program nabízí následující funkce s měřítkem:

  • zvětšování měřítka - Pokud chcete z výkresu vybrat určitou oblast pro zobrazení, tažením myši stanovte požadovanou oblast, která bude zobrazena přes celou plochu pracovního okna. Tento postup lze provádět opakovaně, přičemž se měřítko stále zvětšuje. Klávesou PLUS (+) vpravo na numerické klávesnici se výkres 2x přibližuje.
  • zmenšování měřítka - klepnutím levým tlačítkem myši na výkres a následným uvolněním tlačítka zmenšíte měřítko zobrazení na polovinu. Možno vícekrát opakovat. Klávesou MINUS (-) vpravo na numerické klávesnici se výkres 2x zmenšuje.
  • vrácení předchozího měřítka – touto funkcí se nastaví měřítko, které bylo použito naposledy před současným měřítkem.
  • nastavení pohledu na celý výkres
  • nastavení pohledu na všechny prvky
  • nastavení pohledu na všechny vybrané prvky
  • přímá volba zvětšení - 25%, 50%, 100%, 200%, 400%
  • zvětšování kolečkem myši

Měřítko pohledu na výkres lze zvětšovat a zmenšovat v přibližně rozmezí 0.000001% až 999999%. Větší velikost měřítka pohledu je výhodná pro přesnější editační úpravy. Naopak menší pohled je výhodný při práci s celými částmi výkresu najednou. Toto měřítko nemá nic společného s měřítkem při tisku nebo s velikostí kreslící plochy.

 

Použití více pohledů

Pracovní plocha na obrazovce poskytuje prostor pro kreslení. Na pracovní ploše je zobrazena zpravidla jenom část výkresu. Každé výkres lze otevřít ve více pohledech (oknech), přičemž každý pohled (okno) může ukazovat jinou část výkresu a každý pohled může být v jiném měřítku. Úpravy v jednom pohledu se automaticky promítají do dalších pohledů. S výhodou to lze použít při kopírování nebo přesunování jedné části výkresu do druhé, relativně vzdálené od původní, kdy můžete mezi dvěma pohledy jednoduše přenášet prvky.

 

Přidat pohled

Menu: Pohled | Přidat pohled

Funkce přidá další pohled na výkres. Nový pohled otevřete z nabídky Pohled | Přidat pohled.

 

Překreslit pohled

Menu: Pohled | Překreslit

Touto volbou se znovu překreslí aktuální okno s pohledem na výkresem. Tuto operaci použijte vždy, když si nebudete jisti, zda-li program SchémataCAD správně zobrazuje nakreslený výkres nebo zda je vybrán správný prvek.

 

Posouvání pohledu na výkres

Menu: Pohled | Posunout

Pohled na výkres lze posouvat myší anebo pomocí šipek na klávesnici.

 


Parametry výkresu

Menu: Výkres | Parametry

V dialogovém okně parametrů výkresu jsou jednotlivé karty, ve kterých můžete zadat parametry a vlastnosti výkresu. Všechny tyto parametry jsou ukládány spolu s výkresem v jednom souboru.

Karta Formát:

  • Typ ohraničení plochy výkresu – neohraničená nebo ohraničená
  • Když zvolíte ohraničenu plochu, tak je potřeba definovat okraje tohoto ohraničení. Pro jednoduchost stačí zvolit Xmin=0 a Ymin=0 (levý horní roh kreslící plochy) a pravý okraj můžete zvolit jednak z nabízené řady (např. A4). jednak formát vlastní. V nabízené řadě formátů je každý formát na výšku i na šířku.
  • Měřítko výkresu – vyjadřuje závislost formátu výkresu (pro tisk) a číselných souřadnic ve výkresu. Měřítko lze zvolit jako poměr dvou čísel, například:
        100% znamená 1:1, tzn. údaj 1 na výkresu (např. šířka čáry) znamená 1mm na tiskárně
        1000% znamená 1:10, tzn. údaj 1 na výkresu (např. šířka čáry) znamená 0.1mm na tiskárně
        10% znamená 10:1, tzn. údaj 1 na výkresu (např. šířka čáry) znamená 10mm na tiskárně
  • Měřítko tisku udává v procentech skutečnou velikost výkresu na tiskárně. 100% znamená velikost 1:1. 50% odpovídá 1:2, naopak 200% je zvětšení 2:1. Změnou měřítka můžete například dosáhnout toho, aby se velký výkres vtěsnal na jednou stránku. Viz také: Vzhled výkresu před tiskem.
  • Oblast tisku – většinou vyhovuje volba ‘celý výkres‘.

 

Karta Kreslení:

  • Rastr mřížky – při práci s myší se body uchycují do tohoto rastru.
  • Typ mřížky- zobrazují se body (síť teček), linky (čárová síť) nebo kombinace obou způsobů.
  • Krok bodů a linek – celý násobek rastru mřížky
  • Zobrazovat mřížku – na obrazovce (nikoliv na tiskárně) bude zobrazena mřížka
  • Uchycovat do mřížky - při práci s myší se body uchycují do rastru mřížky
  • Minimální krok – je to vlastně druhý alternativní rastr mřížky, který je aktivován v případě, že není aktivní volba ‘Uchycovat do mřížky‘.
  • Vlastní velikost kroku při zapnuté mřížce můžete volit zvlášť pro vodorovný a svislý směr. Když je uchycování do mřížky vypnuté, pro kreslení se uvažuje minimální nenulový krok. Pravoúhlá síť bodů mřížky může při práci vizuálně pomáhat nebo mít magnetické vlastnosti. Prvky lze natahovat nebo posunovat jen do těchto bodů. Zobrazená mřížka – síť bodů se na konečném výtisku neobjeví.

 

Karta Stránky – určuje rozdělování stránek a upřesňuje natavení papíru tiskárny:

Volby pro rozdělení výkresu na stránky

Volba Stránky rozdělí výkres na více stránek, které jsou samostatné výkresy. Propojení mezi stránkami lze provést pomocí odkazů. Rozměry jedné stránky jsou určeny na kartě Formát. Pozor! Bude-li zadán větší rozměr papíru než dovoluje tiskárna, tak bude výkres automaticky zmenšen. Navíc mají tiskárny různě velké netisknutelné okraje, takže např. na tiskárně formátu A4 (210 x 297 mm) nikdy nelze vytisknout celý formát A4, ale o něco méně (např. 190 x 277 mm).

  • Stránka - Do pozadí, Do popředí - zamění pořadí stránek, jak jdou za sebou
  • Stránka - Ubrat - ubere aktuální stránku
  • Stránka - Přidat - přidá další stránku
  • Stránka - Tisknutelná - stránka bude vytisknutá, jinak bude při tisku přeskočena
  • Stránka - Viditelná na všech stránkách - prvky z této stránky budou viditelné na všech stránkách. Například rámeček výkresu. Nechcete-li zároveň aby se rámeček vytisknul prázdný, tak zvolte aby tato stránka nebyla tisknutelná
  • Stránka - Obarvená - prvky budou mít jednotnou barvu
  • Stránka - Odstranit prázdné stránky - Tato volba odstraní prázdné, nevyužité stránky

Volby pro rozdělení výkresu na dlaždice

Volba Dlaždice zachová celistvou plochu výkresu, která bude tisknuta po jednotlivých dlaždicích, které na sebe plynule navazují a můžou se i překrývat. Rozměry celého výkresu (všech dlaždic složených dohromady) jsou na na kartě Formát.

  • Dlaždice - Velikost jedné dlaždice - Zvolte velikost dlaždice aby se vešla na papír tiskárny. Symbol <> otočí orientaci dlaždice (na výšku / na šířku). Pozor! Bude-li zadán větší rozměr papíru než dovoluje tiskárna, tak bude výkres automaticky zmenšen. Navíc mají tiskárny různě velké netisknutelné okraje, takže např. na tiskárně formátu A4 (210 x 297 mm) nikdy nelze vytisknout celý formát A4, ale o něco méně (např. 190 x 277 mm).
  • Dlaždice - Vybrat podle aktuální tiskárny - každá tiskárna nabízí určitý výběr formátů, které mají netisknutelné okraje. Nelze tiskárně vnutit jiný formát, než nabízí tento výběr. Nenulové okraje je nutné uvažovat, protože většina tiskáren neumožňuje tisk až do krajů papíru.
  • Dlaždice - Přesah stránek -  V případě nenulového přesahu lze pohodlně slepit jednotlivé stránky (dlaždice) k sobě.
  • Vlastní nastavení tisku - Formát papíru - Každá tiskárna nabízí svůj určitý výběr formátů, které to jsou zjistíte volbou "Vybrat podle aktuální tiskárny". V případě že tato volba není zaškrtnuta, tak se použije výchozí formát papíru dle aktuální tiskárny. Tento formát papíru lze globálně pro všechny výkresy zvolit v nastavení programu SchémataCAD - "Volby - Konfigurace".Je doporučeno aby se automaticky nastavil výchozí formát papíru 
  • Vlastní nastavení tisku - okraje - program automaticky rozděluje výkres podle stanovené velikosti stránky.

Karta Atributy

  • Komentář – do komentáře můžete napsat libovolný text. Komentář lze také napsat v dialogovém okně “Uložit jako…”. Komentář lze s výhodou použít při otevírání souborů, kdy před otevřením lze zjistit bližší informace.

  • Název výkresu

 

Karta Hladiny – viz Hladiny a jejich použití

Karta Styl:

  • Styly čar, výplní, textů, zdí a spojů
  • Implicitní parametry čar, výplní, textů, spojů a zdí
  • Automatické indexování bloků (součástek) – při vkládání bloků se můžou automaticky zvyšovat indexy (např. R1,R2,R3, C1,C2,C3, F1, F2, F3)
  • Formát vzdálenosti – zvolte počet desetinných míst



Uchycovat do mřížky

Menu: Výkres | Uchycovat do mřížky

Volbu "Uchycovat do mřížky" najdete v nabídce "Výkres ". V případě, že je zaškrtnutá volba " Uchycovat do mřížky", budou se při práci s myší body ve výkresu uchycovat do rastru mřížky. Pomocná mřížka je zejména vhodná pro přesné zarovnání bloků podle jejich os, urychluje a zpřesňuje vlastní proces rozmísťování bloků po výkresu. Pomocí mřížky lze umísťovat a natahovat prvky na souřadnice s určitým krokem.

 

Pravoúhlé kreslení

Menu: Výkres | Pravoúhlé kreslení

Zapne nebo vypne funkci pravoúhlého kreslení.

 

Nastavení vodorovné a svislé osy

Menu: Výkres | Osy

Volbu nastavení vodorovné nebo svislé osy zvolíte z nabídky volbou "Výkres - Nastav vodorovnou nebo svislou osu". Pro zvolení nastavení vodorovné nebo svislé osy se ukazatel myši změní na symbol nastavení osy. Zvolte v okně příslušné místo, kde chcete nastavit osu a stiskněte levé tlačítko myši. Osa bude nastavena. Osy se zobrazují pouze v detailu bloku, a to čerchovanou čarou. Význam os je důležitý pro nastavení středu bloku. Prakticky u každého bloku lze výhodně určit její osy. V případě aktivované mřížky se blok automaticky řadí do rastru podle svého středu.

 

Zobrazovat osy

Volbu zobrazování nastavených os zvolíte z nabídky volbou "Výkres- Zrušit osy"..

 

Centrovat výkres

Menu: Výkres | Centrovat vodorovně nebo svisle

Všechny prvky na výkresu budou vycentrovány v příslušném směru (vodorovném nebo svislém) do aktuálního formátu výkresu.

 

Rozšíření a zúžení výkresu

Menu: Výkres | Rozšířit nebo zúžit

Funkce jsou určeny pro vložení, resp. ubrání místa ve výkresu Po zvolení funkce se ukazatel myši objeví ve odpovídajícím tvaru, který naznačuje požadovanou operaci:
Zvolte požadované místo ve výkresu a stiskněte levé tlačítko myši. Velikost vloženého, resp. ubraného pruhu odpovídá velikosti mřížky. Poznámka: Typickým příkladem použití této funkce je vytvoření místa na vložení dalšího vývodu v jednopólovém zapojení rozvaděče.

 

Vytvořit rozvržení pro tisk

Menu: Výkres | Vytvořit rozvržení pro tisk

Bude přidán nový výkres (v rámci jednoho souboru), ve kterém bude pohled na aktuální výkres.

 

 

Přepočítat indexy

Menu: Výkres | Přepočítat indexy

Na bloky s popisem lze použít funkci ”Přepočítání indexů”. Od zadaného čísla se vytvoří vzrůstající číselná řada popisu označených značek. Software automaticky analyzuje popis bloků a určí, které bloky patří k sobě. Např. bloky s popisy R1,R2,R3 jsou jiná řada než bloky s popisy C1,C2,C3.


Správce výkresů

Menu: Výkres | Správce výkresů

V jednom souboru může být najednou více výkresů. Tyto výkresy je možné propojit pomocí prvku výřez, který je vlastně pohled z jednoho výkresu do druhého. Příkladem použití je zakreslování rozvodů (výkres č.1) do situačního výkresu (výkres č.2) . Každý výkres lze pojmenovat. Společné pro všechny výkresy jsou atributy a komentář, ostatní volby jsou pro každý výkres oddělené, např. formát výkresu, měřítko.

 

Externí reference

Software SchémataCAD umožňuje připojit mezi výkresy i externí referenci. Je to výkres, který není ukládán do společného souboru, ale při otevření souborů je jenom externě načten. Nedá se editovat, ale dá se použít jako podklad pro jiný výkres. Příkladem použití je zakreslování rozvodů do situačního výkresu DWG, který je načten jako externí reference.

 

 


Hladiny

Menu: Výkres | Hladiny

Jednou z velmi užitečných funkcí programu SchémataCAD (zejména při kreslení rozsáhlejších nebo situačních výkresů) je možnost rozdělit výkres do hladin. Hladiny (v některých překladech zahraničních programů se také používá termín vrstvy) slouží k ulehčení práce s výkresem. Každá hladina může obsahovat prvky (i bloky a spoje).

Typickým příkladem použití hladin na výkresu je nákres elektrického rozvodu v půdorysu. Spodní hladina se v tomto případě použije pro půdorys a druhá pro vlastní rozvod elektroinstalace.

Parametry hladin:

  • Název – pojmenování hladiny pro přehlednou orientaci
  • Viditelná hladina – je neviditelná na výkrese, ale bude vytištěna na tiskárně
  • Zmrazená (zamknutá) hladina – zabrání nechtěnému posunu prvků v hladině
  • Tisknutelná hladina – bude vytištěna na tiskárně, pouze v případě, je-li tato volba dovolena v konfiguraci programu SchémataCAD
  • Obarvená hladina – vhodnou barvou se odliší od ostatních hladin. Jsou-li v obarvené hladině různě barevné prvky, budou při použití této volby všechny obarveny shodně. Výjimku tvoří bíle obarvené prvky – ty zůstanou bílé. V konfiguraci programu lze také nastavit, zda budou obarvené hladiny tisknuty v původních barvách prvků nebo zda i při tisku budou obarvené.

Pozor: Před tiskem výkresu s hladinami je výhodné použít funkci “Vzhled před tiskem”, aby si uživatel mohl zkontrolovat nastavení hladin. Může být totiž rozdíl mezi tím, co je vidět na obrazovce a na tiskárně. Např. je-li hladina neviditelná, může být tisknutelná a naopak.

Z nabídky Výkres-Hladiny lze otevřít dialogové okno parametrů výkresu, kartu Hladiny, která nabízí funkce:

  • Přesunutí hladiny o jednu nahoru nebo dolů - zamění pořadí vykreslování hladin. Při všech přesunech jsou s hladinami také přesunuty prvky, které se v dané hladině nacházejí.
  • Přejmenovat - Změna názvu vybrané hladiny
  • Zrušit - Po potvrzení zruší vybranou hladinu. Při zrušení hladiny jsou smazány i všechny prvky, které se v dané hladině nacházejí.
  • Přidat - Přidá hladinu nad aktuální hladinu.

Aktuální hladina a její parametry je také indikována na horní liště. Horní lištu můžete kdykoliv vyvolat nebo skrýt z nabídky Volby. Na horní liště lze měnit aktuální hladinu a její parametry: viditelná, zmrazená, obarvená nebo tisknutelná.

Maximální počet hladin může být 256. Každou hladinu lze pojmenovat libovolným názvem. Pozor: Zásadním rozdíl v hladinách proti některým programům (např. AutoCAD) je , že se hladiny vykreslují postupně za sebou, tzn. nikdy se neprolínají navzájem, ale vždy jsou na sobě.

Pořadí hladin: Hladiny jsou v seznamu hladin zobrazeny v opačném pořadí, tj. první je uvedena ta hladina, která je úplně vespod. Ostatní hladiny ji překrývají.

Tipy pro použití hladin:

  • Do hladiny, kterou označíte jako netisknutelnou, vložte pomocné značky a čáry, které vám usnadní umísťování prvků na výkrese.
  • Pokud tvoříte složitější výkres, umístěte již hotové části do dalších hladin a zamkněte je. Zabráníte tak nechtěným změnám (nejčastěji posunům) již hotových prvků.
 

Stránky

Menu: Pohled | Stránky

Výkres se může skládat z více stránek.

 


Konfigurace programu SchémataCAD

Menu: Volby | Konfigurace

Program se umožňuje přizpůsobit požadavkům uživatele nejrůznějšími volbami v konfiguraci. Konfiguraci vyvoláte z nabídky "Volby - konfigurace". Na jednotlivých kartách lze nastavit následující volby:

Karta Zobrazení:

  • ”Zobrazovat přechody stránek” – čerchované čáry pro větší názornost rozvržení výkresu na tiskárně
  • ”Černé pozadí výkresu” - funkce pro uživatele požadujícího černé pozadí výkresu. Vhodné např. při provozu notebooku na baterie. Pozor: Kromě pozadí bude i veškeré barvy na výkresu zobrazeny inverzně. Pro tisk nemá tato volba žádný vliv
  • ”Zobrazovat pomocný rámeček”- -Při přesunu ukazatele myši nad prvky se bude při zaškrtnuté volbě zobrazovat rámeček. Pomáhá to při orientaci ve výkresu.
  • Velikost bodů pro uchopení myší - lze zvolit v rozsahu 4 až 20. Vyzkoušejte optimální hodnotu, která Vám bude vyhovovat, optimální velikost závisí na velikosti obrazovky a jejího rozlišení a na konstrukci myši a zručnosti uživatele.
  • Velikost přitahování objektů k myši – Vyzkoušejte optimální hodnotu, která Vám bude vyhovovat, optimální velikost závisí na velikosti obrazovky a jejího rozlišení a na konstrukci myši a zručnosti uživatele.
  • Velikost prvku v okně knihoven
  • Zobrazovat detail bloku– při poklepání myší na prvek v knihovně se zobrazí prvek ve zvláštním okénku.

Karta Úpravy:

  • Max. počet kroků zpět – lze nastavit až 100 kroků zpět. Pozor! V případě menší velikosti operační paměti počítače (např. 8MB) a v případě velmi velkého výkresu zvolte menší počet kroků než 100 – zabráníte tím možnému vyčerpání volné paměti počítače a následnému zhroucení programu.
  • ”Automaticky ukládat” - doba v minutách, po které budou automaticky ukládány výkresy. Funkce automatického ukládání průběžně ukládá a zálohuje rozpracované výkresy do dočasných skrytých souborů, pro případ náhlého a nečekaného selhání programu nebo i celého počítače. V takovém případě po opětovném spuštění softwaru se nabídne obnovení automaticky uložených souborů.

 

 

Karta Tisk:

  • Tisknout jenom neprázdné stránky - Tato volba zabezpečí, že při tisku nebudou tisknuty prázdné listy.
  • Tisknout obarvené hladiny barvou – určuje zda budou prvky vytištěny ve svých původních barvách, nebo zda bude stejná barva celé hladiny jak na obrazovce tak při tisku.
  • Tisknout jenom černě – jsou-li na výkresu barevné prvky, tak při tisku budou tisknuty černě.
  • Nejtenčí čára při tisku [mm] – tato volba je vhodná např. pro tisk výkresu načteného původně DXF formátu, kde mohou některé čáry být tloušťky 0. Je to velmi užitečná volba, jak vyřešit problém tisku velmi tenkých čar, protože každá tiskárna podle jejího rozlišení tiskne tenké čáry v různé kvalitě. Pozor: Nevolte zbytečně tenké čáry (např. menší než 0,1 mm) – tyto čáry můžou být částečně nebo zcela neviditelné.
  • TiskárnaParametry - Nastavení vlastností konkrétní tiskárny jako je zdroj papíru, rozlišení, nadefinovaní vlastního formát papíru.
  • Pamatovat si nastavení parametrů tiskárny - vlastnosti konkrétní tiskárny budou zapamatovány při dalším spuštění softwaru. Pokuď si uživatel sám nastavuje vlastnosti konkrétní tiskárny jako je zdroj papíru, rozlišení, nadefinovaní vlastního formát papíru, tak je nutné tuto volbu použit jinak by se tyto hodnoty musely nastavovat po každém spuštění softwaru
  • Korekce chybného tisku textů - Použijte tuto volbu pouze v případě že na tiskárně vypadají texty jinak než na obrazovce. Texty budou na tiskárně vykreslovány jako obrázky, takže je tiskárna nemůže zkomolit.
  • Alternativní režim tisku šrafů - Použijte tuto volbu pouze v případě že na tiskárně vypadají šrafy jinak než na obrazovce.
  • Umístění výkresu na stránce - v naprosté většině případě je vhodná volba centrování výkresu na papíře. Chcete-li konkrétní výkres umístit přesně na papír, tak kam potřebujete, pak použijte vlastního nastavení okrajů na kartě Stránky v parametrech výkresu. V takovémto případě bude tato volba ignorována.
  • Automaticky natočit - výkres se vždy automaticky natočí na výšku nebo na šířku, podle toho jaké má proporce stran. Tuto volbu je doporučeno používat.
  • Vždy roztáhnout na celou stránku - výkres bude vždy roztažený na celou stránku.

Karta DXF/DWG:

  • Volba znakové sady pro import nebo export v DXF/DWG formátu. - zvolte typ češtiny v DXF/DWG souboru. V případě, že po otevření DXF/DWG výkresu jsou částečně nečitelné texty, zvolte jiné číslo kódové stránky.
  • Export do DXF/DWG Nahradit bílou barvu – v jiných programech (např. AutoCAD) můžou být bílé čáry a výplně kresleny černě.

Karta Barvy.- nastavení barev výběru, mřížky, pozadí výkresu. Nastavení barev nemá vliv na tisk. Lze přizpůsobit nastavení barev na kreslící ploše při manipulací prvků pomocí myši. Program SchémataCAD umožňuje nastavení barev, které se používaní na kreslící ploše. Předem nastavené barvy jsou nastaveny tak, aby přehledně se zobrazovaly v barevném rozlišení minimálně 16 barev při kreslení černě na bílém pozadí.

Karta Klávesnice.- lze nadefinovat vlastní horké klávesy pro vyvolání všech funkcí v nabídkách (menu).

Zobrazovat pravítka kolem okna

Menu: Volby | Zobrazovat pravítka kolem okna

 

Převod formátu souborů

Menu: Volby | Převod formátu souborů

Funkce pro hromadnou konverzi výkresů na jiný typ souboru.

Zdrojové formáty: SCH, DWG, DXF, DGN

Cílové formáty: SCH, DWG, DXF, DGN, PDF, EMF, PNG, TIFF, BMP

Doporučení: SCH na SCH převede výkresy do aktuální formátu, který je komprimovaný (od roku 2009). Tímto způsobem lze zmenšit velikost výkresů. Dále při konverzi z formátů před rokem 2011 se do výkresů automaticky přidají TTF písma použitá na tomto výkresu (pouze když jsou nainstalována v MS WINDOWS). Potom takovýto výkres je možné bez problémů s písmy prohlížet i na jiných počítačích, kde nemusí být použitá písma nainstalované.

Pro převod do bitmapových formátů je možné dále nastavit:

  • rozlišení,

  • barevnou hloubku

  • vyhlazování hran

 

Dvě pracovní plochy - práce na dvou monitorech

Menu: Volby | Druhá pracovní plocha

Funkce pro práci na dvou monitorech. Software umožňuje otevření dvou pracovních ploch současně. Tyto plochy jsou vzájemně inteligentně propojeny, například pro účely kopírování nebo přesunu prvků pomocí myši. Okno výkresu lze přesouvat mezi pracovními plochami. Také je možné otevřít jeden výkres ve dvou oknech, současně na dvou monitorech.

 


Seznam bloků (součástek) a spojů

Seznam bloků nebo spojů lze uložit ve formě textového souboru. Soubor lze použít k dalšímu zpracování, například do přílohy dokumentace (např. je vhodné textový soubor vložit do tabulkového procesoru MS EXCEL). Formátu je prostý text (kódování UNICODE), kde jsou jednotlivé sloupce odděleny tabelátorem.Takovýto formát je velmi vhodný pro načtený do Excelu. Ještě více elegantnější možnost je funkce pro zkopírování tabulky do schránky (úschovny). Pak pouze stačí vložit zkopírovaný text do Excelu a automaticky se vloží do sloupců.

 

Seznam bloků (součástek)

Menu: Výkres | Seznam bloků

Okno se seznamem bloků aktivujete tak, že zvolíte funkci ”SEZNAM BLOKŮ” z ”nabídky ”Výkres”. V dialogovém okně vyberte požadované shodné parametry bloků, které budou při sčítání bloků ignorovány. Např. chce-li sečíst stejné bloky, ale s rozdílným popisem (F1, F2, F3….) tak zrušte zaškrtnutí u položky Popis.

Po potvrzení proběhne sečtení bloků a v okně seznamu jsou vypsány všechny obsažené bloky ve výkresu. Bloky jsou na řádku zobrazené svým počtem, pořadovým číslem, názvem, popisem a hodnotou, kategorií a hladinou a případně dalšími atributy (jsou-li nadefinovány). Pozor, do seznamu nejsou zahrnuty bloky bez názvu.

Pokud je současně otevřené okno seznamu bloků a vlastní výkres,tak zvolením řádky v seznamu (poklikáním myší či stiskem klávesy ENTER) se ve výkrese označí odpovídající blok.

 

Seznam spojů

Menu: Výkres | Seznam spojů

Pro vytvořený výkres je možné sestavit seznam použitých spojů.

Okno se seznamem spojů aktivujete tak, že zvolíte funkci “SEZNAM SPOJŮ” z ”nabídky ”Výkres”. V okně seznamu jsou zobrazeny všechny obsažené spoje. Jednotlivé spoje jsou na řádku zobrazené svým pořadovým číslem, názvem, pořadovým číslem spojených bloků, stylem,hladinou a dalšími atributy.

Pokud je současně otevřené okno seznamu spojů a vlastní výkres,tak zvolením řádky v seznamu (poklikáním myší či stiskem klávesy ENTER) se ve výkrese označí odpovídající spoj.

 

Seznam délek spojů podle stylů

Menu: Výkres | Seznam délek spojů

Pro vytvořený výkres je možné sestavit seznam délek použitých spojů podle stylů. Funkce je užitelná při zakreslování do situace (půdorysu), kdy jednotlivé styly můžou představovat různé typy kabelů.

Software SchémataCAD umí i přičíst rozdíl výšek vedení spoje. To funguje v případě, že je spoj propojený na koncích s bloky (součástky), které jsou v navzájem rozdílné hladině. U každé hladiny se dá nastavit výška. V takovémto případě se k délce spoje připočte rozdíl výšek hladin.

Pokud je současně otevřené okno seznamu spojů a vlastní výkres,tak zvolením řádky v seznamu (poklikáním myší či stiskem klávesy ENTER) se ve výkrese označí odpovídající spoje.

 


Operace pro práci s okny

Operace pro práci s okny lze zvolit z nabídky ”Okno” nebo pomocí příslušných ”horkých” kláves (Pozn.: Okno “Knihovny” je vždy vlevo, lze u něho měnit pouze šířku)

  • Uspořádat okna do kaskády -. Touto volbou srovnáte všechna okna postupně za sebe, do kaskády.
  • Uspořádat okna do dlaždic - Touto volbou uspořádáte okna vedle sebe jako dlaždice. (pozn.: Okno “Knihovny” se automaticky uspořádá vlevo.)
  • Uspořádat ikony - Touto volbou uspořádáte ikony minimalizovaných oken k levému dolnímu okraji okna aplikace.
  • Zavřít všechna okna - Všechna otevřená okna se uzavřou.

 


Použití nápovědy

Nápovědu, informace o programu a uživateli lze zvolit z nabídky ”Nápověda”.

  • Obsah - Zobrazí obsah podrobné nápovědy pro program SchémataCAD. Kromě toho, že požadovanou informaci můžete nalistovat z tohoto obsahu, Program SchémataCAD umožňuje také vyvolání nápovědy stiskem F1, přičemž bude zobrazeno aktuální téma pokud:
        a) máte rozbaleno menu a kurzor menu se nachází na určité položce
        b) máte otevřeno dialogové okno.
  • Vyhledej nápovědu - Otevře okno nápovědy pro vyhledání konkrétního hesla nápovědy. Po zvolení příslušného hesla ve zobrazí odpovídající stránka nápovědy
  • O aplikaci - Zobrazí informace o programu SchémataCAD, jeho verzi a adresu autora softwaru.
  • O uživateli a licenční podmínky - Zobrazí informace o uživateli: Jméno licence a případně počet licencí. V případě demoverze se zobrazí v okně informace, že se jedná o demoverzi.


Ovládání programu

Použití myši pro manipulaci s prvky a bloky

Pro práci s programem SchémataCAD je potřebná dvoutlačítková myš. Kolečko na myši je použito pro přibližování/oddalování pohledu na výkres.
 

Levé tlačítko myši

Většina operací v programu se provádí levým tlačítkem myši. Levým tlačítkem lze přesunovat okna, vybírat z nabídky. Je-li ukazatel myši nad výkresem, tak levé tlačítko aktivuje příslušný editační nástroj – viz níže.
 

Pravé tlačítko myši

Je-li aktivní jiný editační nástroj než výběr prvků, ruší pravé tlačítko funkci aktivního editačního nástroje. Při aktivním editačním nástroji pro výběr prvků je použití pravého tlačítka určené na výběr editačních funkcí z lokální nabídky. Lze rozlišit dva stavy:

  • jsou některé prvky vybrané - V takovém případě se ukazatelem myši musíte nacházet nad vybraným prvkem, jinak bude zrušen výběr. Poté stiskněte pravé tlačítko myši. Zobrazí se lokální nabídka. V této nabídce můžete vybrat z možností uvedených v kapitolách: Použití schránky, Operace s prvky a Modifikace prvků.
  • není žádný prvek vybraný - Po stisknutí pravého tlačítka ze nabídne vložení ze schránky nebo vložení nového grafického prvku.

 

Režim výběru

Menu: Upravit | Režim výběru

Přepne ukazatel myši do základního režimu výběru. Také se lze do tohoto režimu přepnout klávesou ESC.

 

Editační nástroje - použití myši při kreslení a při úpravě prvků

Editační schopnost prvků je jedna ze základních výhod vektorového grafického programu oproti bitmapovým grafickým programům. Nutné je každý prvek, který chcete dále upravovat, vybrat. Kromě termínu vybraný prvek se někdy používá i aktuální nebo aktivní prvek. Tím, že prvek vyberete, dáte programu informaci, kterého nebo kterých prvků se budou týkat požadované změny, například změna čáry, barvy, výplně nebo velikosti.

Nakreslené prvky můžete v programu SchémataCAD upravovat. Níže popsané editační nástroje slouží výběru prvků nebo k úpravám většinou společných vlastností všech prvků, například polohy a velikosti.

Všechny následující níže uvedené editační nástroje se aktivují levým tlačítkem myši, které je nutné držet stisknuté až do dokončení požadované operace. Pozor: Velký význam při práci s myší mají klávesy CTRL a SHIFT.

Výsadní postavení má editační nástroj na výběr prvků. Je-li aktivován jiný editační nástroj, klávesou ESC nebo pravým tlačítkem myši se program přepne do režimu výběru prvků.
 

Editační nástroj - výběr prvků

Výběr prvků nebo více prvků najednou se provádí editačním nástrojem pro výběr. Na horní liště zvolte , čímž zvolíte editační nástroj pro výběr prvků. Pro výběr pouze jednoho prvku klepněte myší na prvek a ten se stane vybraným. Kolem prvku se vykreslí rámeček, a osm úchopových bodů:

Když je ukazatel myši  nad vybraným prvkem, lze dvojitým kliknutím editovat parametry prvku. Jinak se levým tlačítkem myší aktivuje jeden z editačních nástrojů – např. přesunování nebo změna rozměru prvku.

Když se ukazatel myši se nenachází nad žádným prvkem, je symbol ukazatele myši je ve tvaru kříže . Stiskněte levé tlačítko myši. Držte levé tlačítko myši a pohybujte myší. Zobrazuje se obdélník příslušející pohybu. Při pohybu již vidíte jak se označují, nebo jak mizí označování prvků do budoucího výběru. Pozor! Program nabízí rozdílný způsob vybírání, když pohybuje myší, vlevo nebo vpravo od místa stisku tlačítka – viz níže. Tímto způsobem lze provádět hromadné vybrání prvků.

Více prvků můžete vybrat následujícími způsoby:

  • ohraničováním kolem prvků (ve směru zleva doprava). Tažením myší vykreslujete pomocný rámec kolem prvků, které se mají vybrat. Prvky uvnitř rámce. budou zahrnuty do výběru. Je potřeba dbát na to, aby do rámce byl zahrnut celý prvek, ne jenom jeho část (na rozdíl od bodu b). Jestliže tlačítko pustíte, budou vybrány takové prvky, které se v okamžiku puštění tlačítka nacházely uvnitř rámce.
  • protínáním přes prvky (ve směru zprava doleva). Tažením myší vykreslujete pomocný rámec přes prvky a kolem prvků, které se mají vybrat. Prvky uvnitř a ty, které se dotýkají rámce, budou zahrnuty do výběru. V pomocném rámci může být zahrnut prvek celý nebo jeho část.
  • přidáváním po jednom prvku. Držte stisknutou klávesu SHIFT a postupně klepejte levým tlačítkem na všechny prvky, které se mají přidávat do výběru.
  • přidáváním více prvků najednou. Držte stisknutou klávesu SHIFT a tažením myší vykreslujete pomocný rámec kolem prvků, které se mají přidat do výběru.
  • výběr podle filtru - další možností, jak vybrat nebo přidat prvky. Dialog pro selektivní výběr prvků otevřete v menu Editace | Vybrat… Zde zatrhnete ty druhy prvků a bloků, které mají být vybrány.

Další možnosti výběru nabízí volba v menu Editace | Vybrat vše (také kombinace kláves Ctrl+A) kterou vyberete všechny prvky. Pomocí volby v menu Editace | Inverze výběru zrušíte výběr všech původně vybraných prvků a vyberete všechny ostatní. Například má tato funkce význam při výběru všech prvků kromě jednoho. Vyberte nejprve ten, který nemá být vybrán a proveďte inverzi výběru.

Výsledek výběru

Kolem všech vybraných prvků je zobrazen rámeček, který všechny prvky ohraničuje. Každý vybraný prvek je navíc obtažen čárkovaným obrysem. Ve stavovém řádku můžete zkontrolovat (i během výběru) počet vybraných prvků. Např. údaj čára znamená, že je (nebo bude) vybrán jedna čára, údaj Skupina (4) znamená, že je (nebo bude) vybrána skupina 4 prvků.

Pozor: Do výběru nelze zahrnout prvky, které jsou v zmrazené (zamknuté) hladině..

Pro zrušení výběru prvků klepněte mino vybrané prvky nebo stiskněte klávesu ESC. Pokud chcete snížit počet současně vybraných prvků, klepněte na prvek, který se má vyloučit z výběru se současně stisknutou klávesou SHIFT.
 

Editační nástroj – kreslení nových prvků

Pro kreslení nových grafických prvků zvolte na horní liště zvolte jeden z těchto symbolů:

Např.: čára (úsečka), pravoúhelník (obdélník nebo čtverec), kružnice nebo elipsa, křivka, zeď.

Ukazatel myši se změní. Příklad ukazatelů myši (křížek označuje bod vložení):

Levým tlačítkem myši stanovte počáteční bod prvku a táhněte myší se stále stisknutým tlačítkem. Pozor: Je potřeba stále držet levé tlačítko myši. Pohybem myši probíhá kreslení nového prvku. V bodě, který určíte jako koncový, tlačítko myši uvolněte. Prvek se vykreslí.

Význam kláves CTRL a SHIFT při kreslení nového prvku: Pokud držíte při stanovení druhého bodu klávesu SHIFT, lze prvek natáčet pouze s krokem 0°, 30°, 45°, 60° a 90° (např. v případě čar můžete takto kreslit rovnoběžky a kolmice).

Klávesa CTRL způsobí vycentrování středu prvku podle počátečního bodu kreslení (např. kreslení kružnice podle jejího středu) V případě, kdy potřebujete, aby počáteční bod byl zároveň středem prvku, stiskněte (např. při natahování kružnice nebo elipsy) klávesu CTRL. Pohybujte myší a prvek se bude natahovat od středu ke kurzoru myši.

Klávesy SHIFT a CTRL lze kombinovat navzájem.
 

Kreslení textu

Pro nakreslení textu zvolte nástroj na vložení textu , kurzor se změní na symbol  a myší ukažte na místo, kam chcete vložit nový text, respektive levý horní roh. Stačí pouze stisknout a hned uvolnit levé tlačítko myši. Následně se zobrazí dialogové okno pro napsání textu.
 

Kreslení bloku (součástky)

Pro nakreslení nového bloku zvolte nástroj na vložení bloku , kurzor se změní na symbol  a myší ukažte na místo, kam chcete vložit střed nového bloku Chcete-li nyní blok nakreslit zvolte v menu "Blok" volbu EDITOVAT.

Důležitá poznámka: Je-li před kreslením nového prvku vybrán jeden nebo více prvků, můžete výhodně využit “magnetických” vlastností úchopových bodů při kreslení.
 

Editační nástroj – kreslení nového polygonu

Nový polygon nakreslíte tak, že na horní liště zvolíte editační nástroj na kreslení polygonů - zvolte  nebo . Levým tlačítkem myši stanovte počáteční bod polygonu a táhněte myší se stále stisknutým tlačítkem. V bodě, který určíte jako koncový, tlačítko myši uvolněte. Vykreslí se první část polygonu. Toto opakujte, až nakreslíte celý polygon. Kreslení polygonu ukončíte stiskem klávesy ESC, stiskem pravého tlačítka myši nebo dvojitým stiskem levého tlačítka myši.

Pokud držíte při stanovení dalšího bodu polygonu klávesu SHIFT, lze čáru natáčet pouze s krokem 0°, 30°, 45°, 60° a 90°.
 

Editační nástroj – tvarování prvků

Na horní liště zvolte

Vyberte požadované prvky (například tři úsečky na obrázku).

Na vybraných prvcích naleznete středové úchopové body:

  • čára a zeď: počátek, konec a střed
  • křivka: počátek a konec křivky
  • elipsa a kruh:-střed
  • polygon a lomená čára: vrcholy
  • blok: střed (pouze v případě jsou-li zobrazeny obě osy - svislá i vodorovná a je-li střed v oblasti prvků bloku
  • obdélník a čtverec a text: žádné body pro uchopení


Uchopíte-li prvek za jeho bod uchopení, bude při pohybu myší podle významu bodu přesunována buď část (např. konec úsečky) nebo celý prvek (např. střed kružnice). Pozor! Je-li vybráno najednou více prvků a jejich body jsou shodné (jako konce tří úseček na horním obrázku) budou uchopeny všechny shodné body najednou (viz obrázek níže).

Po uvolnění levého tlačítka myši se provede přesun. Pozor! Středové úchopové body mají “magnetické” schopnosti, nachází-li se ukazatel myši blízko nějakého úchopového bodu, tak tento bod přitáhne ukazatel myši to svého středu. Tato vlastnost je velmi výhodná pro přesném kreslení i bez zapnuté mřížky. Velikost úchopových bodu se dá měnit v konfiguraci programu.

Pokud držíte klávesu SHIFT, lze prvky odchylovat od původního bodu pouze s krokem 0°, 30°, 45°, 60° a 90° (např. v případě čar můžete takto kreslit rovnoběžky a kolmice). Klávesa CTRL deaktivuje “magnetismus” úchopových bodů, umožňuje přesné usazení bodu v případě, že by byl “magnetismus” úchopových bodů na obtíž.
 

Editační nástroj - Přesunování prvků

Na horní liště zvolte . Přesunování prvků je jednoduchá technika práce s myší.

Postup: Klepněte levým tlačítkem do prvku (pozor! je-li prvek průhledný, tak do jeho okraje!) a nechejte tlačítko myši stisknuté. Pohybujte myší se stisknutým levým tlačítkem – prvek se začne pohybovat. Pokud je prvek na svém novém místě, uvolněte tlačítko.

Vybrané prvky můžete přesunovat ve stejném výkresu (výkres může být otevřen i ve více pohledech) nebo je přesunutím do jiného okna zkopírujete (do jiného výkresu nebo knihovny). Přesunování prvků se provádí tažením myší. Je možné přesunovat několik vybraných prvků najednou. Při přesném umísťování prvků na výkres doporučujeme používat pravítka a mřížku.

Při přesunování prvků program uvažuje tzv. zarážku, která brání posunu prvku v rozmezí asi třech obrazových bodů, aby nedocházelo k jejich nežádoucímu posunutí při jejich výběru. Pokud posunujete prvek se stisknutou klávesou SHIFT, efekt zarážky je odstraněn a již minimální pohyb myší s prvkem vede k změně jeho polohy.

Dalšími možnostmi posunovaní prvků je použití dialogu Pozice a rozměry pro číselné zadání nové pozice nebo posunutí. Některé prvky můžete přesunovat i použitím editačního nástroje pro tvarování prvků - přetažením za středový úchopový bod.
 

Editační nástroj - Změna rozměrů prvku

Na horní liště nástrojů zvolte . Napřed je důležité prvek vybrat. Například po vybrání elipsy se vytvoří kolem elipsy rámeček s osmi úchopovými body:

Uchopením za okraje rámečku kolem výběru lze měnit velikost elipsy.

Vybrané prvky lze jednoduchým způsobem zvětšovat nebo zmenšovat prostřednictvím osmi úchopových bodů. Přesuňte šipku ukazatele myši nad jeden úchopový bod (jeden z osmi bodů). Kurzor se změní na dvojitou šipku. Tažením myší měníte (natahujete) velikost jednoho nebo více prvků současně.

Tažením za prostřední úchopové body se prvek zvětšuje jen v jednom rozměru. Tažením za rohové úchopové body se prvek zvětšuje v obou rozměrech při zachování poměru stran.

Při tažení za rohové body je zajištěno dodržování poměrů stran. Pokud chcete poměr stran změnit, držte při natahování klávesu SHIFT. Vycentrování prvku lze provést klávesou CTRL. Při zapnuté mřížce krok pohybu myši sleduje krok mřížky.
 

Editační nástroj – řezání prvků - pilka

Menu: Upravit | Pilka

Funkce pro rozdělení prvků - pilka slouží k rozříznutí prvků na výkresu. Lze řezat: čáru, křivku, zeď, obdélník, elipsu, polygon a vzdálenost. Nelze řezat text, obrázek (BMP i EMF), blok a vstup. Rozříznou se pouze vybrané prvky, a to jenom ty, kterými prochází řez pilky skrz. Opačná funkce pilce, je funkce sestavení bloku z prvků. Velmi vhodné použití pilky je po vektorizaci výkresu.

Postup rozdělení: Vyberte požadované prvky, které chcete rozdělit. Na horní liště zvolte nástroj pilka . Nastavte ukazatel myši nad začátek řezu. Stiskněte levé tlačítko myši a přesuňte myš do místa, kde bude ukončen řez. Poté uvolněte levé tlačítko myši. Prvky, které se nacházely mezi začátkem a koncem řezu a byly vybrány, budou přeříznuty.

Pokud držíte klávesu SHIFT, lze pilku natáčet od prvního bodu pouze s krokem 0°, 30°, 45°, 60° a 90°. Klávesa CTRL deaktivuje “magnetismus” úchopových bodů, umožňuje přesné usazení bodu v případě, že by byl “magnetismus” úchopových bodů na obtíž.
 

Editační nástroj - Výběr měřítka pohledu - Lupa

(Postup jak zvětšit požadovanou část pomocí myši)
Na horní liště nástrojů zvolte  nebo volbu ”Výkres - Zvětšení - zvolit lupou”. Ukazatel myši změní ve tvar lupy: . Najeďte na místo, které požadujete zvětšit a stiskněte levé tlačítko myši, tlačítko podržte stisknuté a roztáhněte obdélník na požadovaný výřez. Poté po uvolnění levého tlačítka myši se provede vlastní zvětšení výřezu. Naopak, jestliže požadujete zmenšení pohledu, neroztahujte obdélník, ale ihned po stisknutí levého tlačítka nepohněte myší a uvolněte tlačítko. Pohled bude zmenšen.
 

Editační nástroj – kreslení nových spojů - propojování bloků (součástek)

Editační nástroj umožňuje propojit nakreslit nový spoj a také rovnou propojit spoj s bloky (součástkami). Editační nástroj pro kreslení nových spojů zvolíte z horní lišty nástrojů symbolem . V případě, že stisknete levé tlačítko přímo nad blokem (kurzor myši se vždy nad blokem změní), ze které chcete začít spoj, dojde k propojení počátečního bodu spoje s nejbližším vstupem na bloku. Jinak je kreslení spoje stejné jako kreslení polygonu.

Chcete-li ukončit spoj na druhém bloku (součástce), najeďte opět ukazatelem myši přímo nad požadovaný blok. Nakreslí se čtvereček nad nejbližším vstupem a když nyní uvolníte levé tlačítko myši, tak dojde k propojení koncového bodu spoje s blokem.

V případě, že spoj propojí dva bloky a byl nakreslen jako úsečka dojde k automatickému nakreslení dráhy spoje.

Automatický posun výkresu - při držení levého tlačítka myši.

Nachází-li se ukazatel myši na okraji okna s výkresem a výkres přesahuje za okraj okna, tak program SchémataCAD umožňuje dva typy automatického posunu výkresu v okně:

  • kdy lze opustit kreslící plochu - při přenášení (ukazatel myši ve tvaru šipky s křížem) podržte kurzor max. deset bodů od vnitřního kraje okna výkresu. Po půl vteřině dojde k posunu. Opustíte-li ukazatelem myši okno výkresu, automatický posun se zastaví
  • kdy nelze opustit kreslící plochu - totéž co minulý odstavec s tím rozdílem, že ukazatel myši nemůže opustit okno výkresu.

 

Ovládání programu z klávesnice

Seznam kláves a odpovídajících funkcí:

Většinu klávesových zkratek lze zjistit z nabídky (menu). Níže jsou uváděny nejpotřebnější klávesové zkratky a jejich význam:

  • ESC - vrátí ukazatel myši a editační nástroj do původního stavu, zavře právě otevřený dialog bez provedení změn
  • F1 - vyvolá nápovědu
  • F2 - aktivuje seznam knihoven
  • F10 - aktivuje hlavní nabídku
  • TAB- vybere prvek další v pořadí
  • SHIFT+TAB - vybere prvek předešlý v pořadí
  • + (plus na numerické klávesnici) zvětší měřítko pohledu na výkres
  • - (mínus na numerické klávesnici) zmenší měřítko pohledu na výkres
  • MEZERNÍK nebo ENTER (RETURN) - provede akci ekvivalentní dvojitému kliknutí na vybraný prvek nebo prvky
  • DEL - smaže vybrané prvky
  • CTRL+C - zkopíruje vybrané prvky do schránky
  • CTRL+X - zkopíruje vybrané prvky do schránky a vyjme je z výkresu
  • CTRL+V - vloží obsah schránky do výkresu
  • ŠIPKA: nahoru, dolů, doleva, doprava
     - není-li označen prvek, tak posune pohled na výkres o čtvrtinu velikosti okna
    - je-li onačen prvek, tak posune prvek
  • PGUP, PGDOWN - posune pohled na výkres o výšku okna


Poznámka: význam použití dalších kláves naleznete v nabídce (menu)
 

Panely nástrojů, stavový řádek a pravítka

Panely nástrojů

Program SchémataCAD nabízí 4 panely nástrojů:

  • Horní lišta - příkazový panel – obsahuje často požívané příkazy
  • Horní lišta - režimový panel – přepíná mezi jednotlivými nástroji a režimy programu
  • Nástroje - Panel transformace
  • Nástroje - Panel vlastností

Panely nahrazují některé časté nabídky menu a dialogová okna. Klepnutím do panelu nástrojů mimo oblast tlačítka můžete panel přesunout. Tažením panelu za tuto oblast směrem do pracovní plochy získáte plovoucí panel. Jeho přiblížením k okraji jej ukotvíte.
 

Informační řádek

Součástí horní lišty je informační řádek. Má informační určení a poskytuje následující informace:

  • Polohu kurzoru myši vzhledem k nastavenému souřadnému systému výkresu.
  • Pokud se nachází ukazatel myši nad prvkem, zobrazuje se název a rozměr vybraného prvku nebo skupiny prvků ve vodorovném a svislém směru. Nad blokem se navíc zobrazuje velikost poměrného zvětšení a úhel natočení

 

Pravítka

Na levém a horním okraji výkresu jsou umístěna pravítka, které zjednodušují orientaci ve výkresu. Obsahují souřadnice a ukazují pozici ukazatele myši. V případě modifikace prvku myší ukazují aktuální šířku a výšku modifikovaného prvku.

 

Okno knihoven

Vlevo je okno knihoven, které se chová podobně jako panely nástrojů. Okno lze skrývat a lze měnit jeho šířku pouhým uchopením za dělící lištu.

 

© 2017 ELMER software s.r.o.